DON PANOZ (1935–2018) A JEHO AUTOMOBILY

V úterý 11. září 2018 brzy ráno si Don Panoz zapálil poslední cigaretu, rozloučil se s okolím a obklopen rodinou klidně odešel z tohoto světa.

Výše uvedenými slovy popisuje na svých webových stránkách společnost Panoz v oficiálním komuniké poslední minuty života jednoho pozoruhodného třiaosmdesátiletého muže. Jeho otec -Eugene Panunzio emigroval kolem roku 1900 z italského města Avezzano, zničeného později zemětřesením. V USA boxoval a nechal si zkrátit příjmení na Panoz. Jeho syn Donald (zkráceně Don), narozený 13. února 1935, navštěvoval vojenskou školu. Jakmile odešel z armády, studoval na univerzitě obchod a při tom vedl dvě lékárny. Po studiích založil se společníkem firmu Mylan N.V., obchodující léčivy. Pod Panozovým vedením objevili lék s časovaným uvolňováním, nejčastěji aplikovaný ve formě nikotinové náplasti. Celosvětové patenty dodnes náleží jeho rodině.

Když firma odmítla ve vývoji náplasti pokračovat, Panoz z ní roku 1969 vystoupil. Přestěhoval se s rodinou do Irska. Zde založil Élan Corporation, která se vypracovala na vůdčího globálního prodejce léčiv a technologií pro jejich distribuci. Byla první irskou společností kotovanou na akciovém trhu USA. Don svůj vliv v korporaci umenšoval, až roku 2013 prodal zbytek jejich akcií. Po návratu do USA zaměřil pozornost na rozšiřování vlastnictví vinařství a odpočinkových lázeňských resortů s golfovými hřišti a tenisovými kurty. Začal se angažovat ve společnostech zabývajících se kontrolou znečištění vody a stal se předsedou firmy vyrábějící LED obrazovky. 

Od roku 1989 finančně podporoval společnost Panoz Auto Development syna Dana, snažící se vyvinout a pak vyrábět pravé americké sportovní automobily. Nejprve měl toto počínání za nepříliš šťastné. Tvrdil, že „ještě bláznivější než vyrábět auta je pozorovat zrání grepů v Georgii“. Nakonec se rozhodl pomoci. Pochopil, že klíčem k úspěchu a budování značky je motosport. Roku 1997 založil tým Panoz Motor Sports. Využil svého vlivu a angažoval piloty jako Mario Andretti nebo David Brabham s cílem dobýt 24h Le Mans. 

Skoupil americké závodní okruhy. Roku 1999 založil American Le Mans Series, která se snažila přenést evropský způsob závodění sportovních vozů (podle pravidel ACO, pořadatele 24h Le Mans) do USA. Tato série se postupně rozšířila do Evropy, Asie a Austrálie. Po technické stránce měly pomáhat jeho akvizice Élan Motorsport Technologies Group, Van Diemen International a G Force (např. Ganzo G Force Toyota IRL – vítěz 500 mil Indy 2003). Stal se partnerem vlastnických práv k sérii TransAm. Don Panoz byl velkým přítelem francouzského závodu, za což byl roku 2006 vyznamenán čestnou cenou Spirit of Le Mans. Později se zde angažoval ve vizio-nářských projektech Delta Wing a Garage 56 (2012–2016). Panozy se sice z evropských závodů stáhly, ale dodnes za Velkou louží pořádně prohánějí „velké kluky“, jak Don říkal, když si vychutnával zlaté věnce. 

Vzpomeňme ještě na nejdůležitější automobily vlastní konstrukce Panoz. Roadster byl rustikální otevřený vůz. Debutoval roku 1992 (1992–1995, 44 kusů + 2 prototypy), v roce 1997 následoval AIV Roadster s vysokým uplatněním hliníku (1996–1999, 176 kusů + 6 prototypů); motor vpředu, pohon zadní nápravy. U AIV hliníkový motor Mustang Cobra V8 DOHC, 5stupňové ruční řazení. V Ženevě 1995 jej vystavoval Rinspeed. Esperante (2000–2007) bylo kupé, později pouze luxusní Spyder s motorem vpředu, pohonem kol zadní nápravy a ručním řazením. Motory standardní americké V8 General Motors, ale převládá Ford, zejména v úpravě Élan; vylepšený 4stupňový „automat“ nebo ručně řazené 6- a 5stupňové (závodní) převodovky se základem Ford. Vedle základní verze GT závodní GTLM a GTS GT2, JRD (repasované a upravené vozy z druhé ruky). GTR-1, někdy se používalo jméno Esperante GTR-1, znamenalo závodní kupé, zkonstruované divizí speciálních vozidel Reynard Motorsports pro šampionát FIA GT (1997); výroba 1997–1999 (6 závodních + 2 silniční). Motor vpředu, pohon zadních kol. Nejprve Ford V8 4,6 l, později (Ford) Roush Racing 6,0 l V8 OHV a pak dále vyvíjený a provozovaný u Élan Power Products. U Zytek byl vyvíjen Q9 Hybrid (sezóna 1998).

LMP-1 Roadster-S se stal pokračovatelem GTR-1. Mohutný otevřený prototyp s motorem pod dlouhou kapotou vpředu. 1999–2002 (8 šasi vč. verze Evo). Motor 6,0 l. 24h Le Mans, americká i evropská Le Mans Series. Závodily i v sezóně 2003. V americké sérii je v letech 2000 až 2003 nahradily podobné LMP07 (3 šasi) s motory Zytek 4,0 l provozovanými Élanem. Kupé Avezzano slavilo premiéru roku 2017. Vynikalo rozsáhlým použitím hliníku. Hliníkový motor vpředu, pohon zadních kol; 6,2 l V8 Chevrolet, 420 k nebo 580 k; 6stupňová ručně řazená převodovka. Aktuální závodní verze Avezzano GT4, americký -šampion.

Abruzzi byl grand tourer pro evropský trh, premiéra 2010 v Le Mans. V letech 2011 až 2013 měli postavit 81 ks po 330 000 dolarů. Roku 2014 nebyla výroba potvrzena a kupé zmizelo z firemního serveru. Motor vpředu, pohon zadních kol. 6,2 l V8 LS3.

Převzato z časopisu

Fotogalerie