Dioss Rebel – Návrat nezdárného rebela

Dioss Rebel Nova byl počátkem 90. let minulého století jedním z pokusů o sériovou výrobu dostupného sportovního vozu s motorem nad zadní nápravou. Design Václava Krále, ani technika z Mladé Boleslavi k tomu ale nestačily.

Skoro až klukovskou touhu po kompaktním voze dostupné ceny, nízké hmotnosti, akurátního výkonu a atraktivního designu mají milovníci automobilů snad vrozenou. Jistě, s jídlem, tedy výkonem, roste chuť, ale pro začátek si každý nadšenec představoval nenáročný stroj, za jehož volantem by s přibývajícími kilometry a řidičskými zážitky bobtnal úsměv na tváři. V Československu, sevřeném železnou oponou, plány na postavení takového vozu nepochybně plynuly řadě konstruktérů, designérů i běžných řidičů maně hlavou. Byl zde sice plzeňský Metalex, který byl ve spolupráci s AZNP a Svazarmem počátkem sedmdesátých let pionýrem ve svým způsobem sériové výrobě pohárových formulí, ale jejich pětatřicetikusová série byla především koncipovaná jako dostupné závodní náčiní.

Foto: Petr Bača

Ve stejné době vyjelo z Ústavu pro výzkum motorových vozidel (zkráceně ÚVMV) líbivé kupé s využitím dílů z AZNP a Renaultu 12. ÚVMV 1100GT nicméně vzniklo pouze pár kusů a nikdy se neposunulo z fáze prototypu. Ve slovenských Piešťanech tou dobou skupina deseti přátel postavila vůz GIOM 1, velmi nízké kupé s využitím dílů ze Škody 100/110. A koncem sedmdesátých let začal realizovat svou vizi Ivan ­Labaška. Jeho Grafit s klínovitým designem a technikou Tatry 613 (později byl agregát vyměněn za mnohem potentnější upravený závodní motor původem z Tatry 700 GT) byl především zhmotněním osobního snu bez plánů na sériovou výrobu. Uvedení do provozu bylo navíc velmi zdlouhavé a podařilo se až počátkem devadesátých let. Tedy ve stejné době, kdy se uvolnily režimem svázané ruce a světlo světa spatřily plány na malosériovou výrobu supersportovní MTX Tatry V8 nebo roadsteru Innotech Mysterro s technikou Chevroletu Corvette.

Ale za výkonnými osmiválci si málokdo představí dostupný vůz, nenáročný na provoz. Ve firmě Dioss v západočeských Klatovech se nicméně rodil plán na automobil kompaktních rozměrů s motorem uprostřed a pohonem zadních kol. Prostě oblíbená koncepce, kterou používala i zvučná jména jako Ferrari či Lamborghini, stejně jako někteří velcí výrobci v podobě například Fiatu X1/9 nebo Toyoty MR2. A právě takovou myšlenku vyslovil konstruktér ­Diossu Vladimír Blažek směrem k designéru Václavu Královi. Vize se zalíbila a v roce 1994 se rozběhly přípravy na produkci ­lidového sportovního vozu.

Foto: Petr Bača

Snad kvůli zdůraznění zaměření vozu směrem k mladším řidičům bylo zvoleno jméno Rebel. Na vývoj od začátku dohlížel zkušený Václav Hostaš. Václav Král dodal design věrný svému rukopisu – dynamický klínovitý profil přídě s nevelkými světlomety, robustní prahy s integrovanými vstupy k chladičům motoru a vysoká záď prostá jakéhokoli spoileru. Při realizaci nastala na přídi drobná změna, to když byly zvoleny jednotlivé zapuštěné čočky světlometů namísto světlometů sdružených. Při realizaci se tým z Diossu obrátil na firmu Eccora, sídlící v Lubině u Kopřivnice a mající ve vínku stavbu individuálních prototypů. Převážně zde pak vznikl první vůz zbarvený modře, Eccora se postarala také o přípravu žlutého a červeného prototypu. Finální práce, stejně jako vývojové úpravy a ladění, byly již zcela pod taktovkou Diossu.

V případě prvního, modrého Rebelu je nejen podle vnějších rozměrů nejvíce patrná příbuznost s tuzemskou Felicií. Bez pěti centimetrů dvouapůlmetrový rozvor je stejný jako u mladoboleslavského vozu. Kompozitová karoserie se svařovaným trubkovým rámem je svými rozměry Felicii také podobná, a to délkou 3,85 m a šířkou 1,65 m. Díky dynamické siluetě je klatovský sporťáček o bezmála dvacet centimetrů nižší – měří pouze metr a čtvrt. Z Mladé Boleslavi pocházela přední náprava, pohon obstarával 1,3litrový čtyřválec vyrobený tamtéž, leč s výkonem upraveným na 81 kW (110 k) a uložený vzadu napříč nad poháněnou zadní nápravou. I díky šestistupňové převodovce se dalo očekávat, že 840 kg vážící kupé bude sprintovat až k hranici 200 km/h, ačkoliv Dioss prezentoval umírněnějších 170 km/h.

Foto: Petr Bača

Na jaře roku 1995 se mohla odborná veřejnost poprvé seznámit se zhmotněnou vizí českého lidového sportovního vozu. Mediální podpora začínající TV Nova způsobila drobnou úpravu pojmenování vozu, takže pražské Národní technické muzeum bylo svědkem premiéry Diossu Rebel Nova. ­Nedlouho poté byl na brněnském Autosalonu prezentován také žlutý vůz. Kladné ohlasy přicházely z Česka i zahraničí, před Diossem však bylo ještě spousta práce na cestě ke zdárné homologaci. Během dvou let a osmdesáti tisíc testovacích kilometrů docházelo ke změnám motorů ­(napřed 1,8litrový čtyřválec ze Seatu Toledo, následně nahrazený stejně objemnou jednotkou ze Škody Octavia), místo šestistupňové skříně byla zastavěna převodovka pětistupňová. Na úkor čistého designu Václava Krále bylo ruku v ruce se změnami pohonné jednotky potřeba zefektivnit chlazení. To měl obstarat přidaný náporový chladič v předním nárazníku a další otvor v zadní kapotě odvádějící teplo. Na záď přibyl spoiler a kvůli homologaci musely zbytnět přední světlomety. Celková hmotnost narostla téměř na jednu tunu.

Foto: Petr Bača

Plány na roční produkci 100 až 250 vozů se postupně rozplývaly. Roku 1997 se podařilo homologovat žlutý vůz, k realizaci povolené série 25 kusů ale již nedošlo. Před úplným zastavením projektu byl, s ohledem na schválenou homologaci, rozestavěn ještě červený prototyp. Zdlouhavá cesta k sériové výrobě, proinvestovaných 13 milionů korun a nejistá pozice na konkurenčním trhu zasadila projektu Dioss Rebel Nova poslední hřebík do rakve. Snaha Diossu prodat jeden homologovaný a dva rozestavěné vozy někomu, kdo by o projekt Rebelu stál, se minula účinkem. Chátrajícím vozům se tak až v posledních letech navrací lesk. O renovaci červeného prototypu z roku 1997 se postaral Ing. Jan Bajgar. V roce 2020 jej předal majiteli Vladimíru Blažkovi, který v Diossu na počátku 90. let pomáhal prosadit výrobu Rebelu. Bohužel si vozu příliš neužil – zemřel v březnu 2021 ve věku 81 let.

Modrému Rebelu, prvnímu vyrobenému stroji ze sbírky severomoravského fandy škodovek, znovu vdechl život Petr Molčan roku 2021. A v lednu 2022 si vzal do parády i žlutý vůz. Pokud půjde vše podle plánu, setkají se všechny tři vozy k třicátému výročí představení prvního prototypu. Je to Rebel! 

Převzato z časopisu

Fotogalerie