Historie
Československé sanitky (3) - Po válce
Jan Tuček 20.10.2011 00:25
Historie
V poválečných dobách nesly tuzemské sanitky až na pár výjimek značku Škoda. Naprostá většina z nich vznikla ve Vrchlabí...
V letech po druhé světové válce ještě po celé republice sloužily sanitky pocházející ze třicátých let a z doby protektorátu. Pět desítek sanitních vozů Praga Lady bylo v pražské karosárně Uhlík postaveno těsně po válce. Jediným novým automobilem, jehož podvozek mohl posloužit k výrobě sanitek, byla Škoda 1101, známá pod přezdívkou Tudor. Měla páteřový rám s centrální nosnou troubou a nezávislé zavěšení předních i zadních kol s odpružením příčným listovým perem. Čtyřválec 1089 cm3 dával výkon 32 k (23,5 kW) a navazovala na něj čtyřstupňová převodovka. Podvozky a osobní vozy Škoda 1101 se vyráběly v Mladé Boleslavi, výrobu karoserií a konečnou montáž sanitek dostala za úkol někdejší karosárna Petera ve Vrchlabí. První sanitka odtud vyjela na jaře 1946 a do konce roku jich vzniklo 120, v roce 1949 se jejich produkce vyhoupla nad hranici 1200 kusů. Do roku 1952 ve Vrchlabí zhotovili přes 4500 sanitek Škoda 1101.
Podvozek Škoda 1101 měl poměrně krátký rozvor 2,48 m a poskytoval jen omezené možnosti karosování. Do sanitky dlouhé 4,14 m, široké 1,50 m a vysoké 1,65 m se lehátko pro pacienta vešlo jen díky tomu, že mezistěna byla napravo od řidiče vyklenutá kupředu. Spolujezdec tak musel vzít zavděk nouzovým sedátkem, pod nímž bylo náhradní kolo. V zadní stěně sanitního prostoru byly 0,95 m široké jednokřídlé dveře, jež se otvíraly do strany, směrem vpravo. Vedle lehátka pro pacienta bylo sklopné sedadlo pro doprovod. Karoserie smíšené stavby měla některé prvky kostry dřevěné. Sanitka s pohotovostní hmotností 1090 kg dosahovala maximální rychlosti 90 km/h, jako trvalou však výrobce doporučoval jen rychlost 70 km/h. Do nádrže pod přední kapotou se vešlo 35 litrů benzinu, které stačily asi na 350 km jízdy.V letech 1949 až 1952 byl vyvinut nový vůz Škoda 1200, jemuž čtyřdveřová karoserie vynesla přezdívku Sedan. Při zachování základní koncepce s páteřovým rámem měl širší rozchod kol, větší motor 1221 cm3 o výkonu 36 k (26,5 kW) a hlavně rozvor prodloužený na 2,68 m. Sanitní Škoda 1200 tak dostala prostornou celokovovou karoserii dlouhou 4,55 m, širokou 1,68 m a vysokou 1,60 m se specificky tvarovaným 1,21 m dlouhým zadním převisem. Dveře v zadní stěně široké 1,10 m a vysoké 0,86 m se sklápěly dolů, do vodorovné polohy. Na levém boku měla sanitka jen dveře u řidiče, vpravo byly i druhé boční dveře otvírající přístup do sanitního prostoru. Lehátka pro pacienty byla dvě nad sebou, vlevo za řidičem; sklopné sedadlo vpravo umožňovalo vytvořit třetí nouzové lůžko. Sanitní vozy Škoda 1200 se v letech 1952 až 1956 vyráběly v Kvasinách, podvozky a přední partie karoserie tam přicházely z Mladé Boleslavi. Celkem jich vznikly necelé dva tisíce.
V roce 1956 se výroba sanitek vrátila do Vrchlabí, lehce modernizovaný typ Škoda 1201 poháněl motor 1221 cm3 s výkonem zvýšeným na 45 k (33 kW), díky němuž vůz s pohotovostní hmotností kolem 1250 kilogramů uháněl rychlostí přes 100 km/h. Stejně jako předcházející typ i dvanáctsetjednička existovala také v úpravě pro záchrannou službu, se sirénou na střeše a specifickou výbavou. V závěrečném roce 1961 vzniklo rekordních 2050 sanitek Š 1201, jejich celková produkce dosáhla téměř 5300 kusů. Počínaje rokem 1962 je nahradila sanitní Škoda 1202 téže koncepce, ale s modernizovanou 4,5 m dlouhou karoserií, jejíž zadní dveře se vyklápěly vzhůru. Sanitní dvanáctsetdvojka zůstala ve výrobě do roku 1970, její produkce překročila dvanáct tisíc vozů.V letech 1969 až 1981 se ve Vrchlabí vyráběly sanitní vozy Škoda 1203 se 4,5 m dlouhou trambusovou karoserií s vodorovně dělenými dveřmi v zadní stěně. Mimochodem, první prototyp sanitního vozu tohoto typu byl dokončen už na jaře 1962! Osvědčený čtyřválec 1221 cm3 o výkonu 45 k (33 kW) uděloval sanitce Š 1203 s pohotovostní hmotností 1320 kg největší rychlost 95 km/h. Do roku 1981 vzniklo ve Vrchlabí přes 9900 sanitních dvanáctsettrojek, pak byla jejich výroba předána do Trnavy na Slovensko. Koncem roku 1988 jezdilo v Československu téměř dvanáct tisíc sanitek Škoda 1203.
Zdroj: Automobil 09/11