Historie
Československé sanitky (3) - Po válce
Jan Tuček 20.10.2011 00:25
Historie
V poválečných dobách nesly tuzemské sanitky až na pár výjimek značku Škoda. Naprostá většina z nich vznikla ve Vrchlabí...
V letech po druhé světové válce ještě po celé republice sloužily sanitky pocházející ze třicátých let a z doby protektorátu. Pět desítek sanitních vozů Praga Lady bylo v pražské karosárně Uhlík postaveno těsně po válce. Jediným novým automobilem, jehož podvozek mohl posloužit k výrobě sanitek, byla Škoda 1101, známá pod přezdívkou Tudor. Měla páteřový rám s centrální nosnou troubou a nezávislé zavěšení předních i zadních kol s odpružením příčným listovým perem. Čtyřválec 1089 cm3 dával výkon 32 k (23,5 kW) a navazovala na něj čtyřstupňová převodovka. Podvozky a osobní vozy Škoda 1101 se vyráběly v Mladé Boleslavi, výrobu karoserií a konečnou montáž sanitek dostala za úkol někdejší karosárna Petera ve Vrchlabí. První sanitka odtud vyjela na jaře 1946 a do konce roku jich vzniklo 120, v roce 1949 se jejich produkce vyhoupla nad hranici 1200 kusů. Do roku 1952 ve Vrchlabí zhotovili přes 4500 sanitek Škoda 1101.
Podvozek Škoda 1101 měl poměrně krátký rozvor 2,48 m a poskytoval jen omezené možnosti karosování. Do sanitky dlouhé 4,14 m, široké 1,50 m a vysoké 1,65 m se lehátko pro pacienta vešlo jen díky tomu, že mezistěna byla napravo od řidiče vyklenutá kupředu. Spolujezdec tak musel vzít zavděk nouzovým sedátkem, pod nímž bylo náhradní kolo. V zadní stěně sanitního prostoru byly 0,95 m široké jednokřídlé dveře, jež se otvíraly do strany, směrem vpravo. Vedle lehátka pro pacienta bylo sklopné sedadlo pro doprovod. Karoserie smíšené stavby měla některé prvky kostry dřevěné. Sanitka s pohotovostní hmotností 1090 kg dosahovala maximální rychlosti 90 km/h, jako trvalou však výrobce doporučoval jen rychlost 70 km/h. Do nádrže pod přední kapotou se vešlo 35 litrů benzinu, které stačily asi na 350 km jízdy.
V letech 1949 až 1952 byl vyvinut nový vůz Škoda 1200, jemuž čtyřdveřová karoserie vynesla přezdívku Sedan. Při zachování základní koncepce s páteřovým rámem měl širší rozchod kol, větší motor 1221 cm3 o výkonu 36 k (26,5 kW) a hlavně rozvor prodloužený na 2,68 m. Sanitní Škoda 1200 tak dostala prostornou celokovovou karoserii dlouhou 4,55 m, širokou 1,68 m a vysokou 1,60 m se specificky tvarovaným 1,21 m dlouhým zadním převisem. Dveře v zadní stěně široké 1,10 m a vysoké 0,86 m se sklápěly dolů, do vodorovné polohy. Na levém boku měla sanitka jen dveře u řidiče, vpravo byly i druhé boční dveře otvírající přístup do sanitního prostoru. Lehátka pro pacienty byla dvě nad sebou, vlevo za řidičem; sklopné sedadlo vpravo umožňovalo vytvořit třetí nouzové lůžko. Sanitní vozy Škoda 1200 se v letech 1952 až 1956 vyráběly v Kvasinách, podvozky a přední partie karoserie tam přicházely z Mladé Boleslavi. Celkem jich vznikly necelé dva tisíce.
V roce 1956 se výroba sanitek vrátila do Vrchlabí, lehce modernizovaný typ Škoda 1201 poháněl motor 1221 cm3 s výkonem zvýšeným na 45 k (33 kW), díky němuž vůz s pohotovostní hmotností kolem 1250 kilogramů uháněl rychlostí přes 100 km/h. Stejně jako předcházející typ i dvanáctsetjednička existovala také v úpravě pro záchrannou službu, se sirénou na střeše a specifickou výbavou. V závěrečném roce 1961 vzniklo rekordních 2050 sanitek Š 1201, jejich celková produkce dosáhla téměř 5300 kusů. Počínaje rokem 1962 je nahradila sanitní Škoda 1202 téže koncepce, ale s modernizovanou 4,5 m dlouhou karoserií, jejíž zadní dveře se vyklápěly vzhůru. Sanitní dvanáctsetdvojka zůstala ve výrobě do roku 1970, její produkce překročila dvanáct tisíc vozů.
V letech 1969 až 1981 se ve Vrchlabí vyráběly sanitní vozy Škoda 1203 se 4,5 m dlouhou trambusovou karoserií s vodorovně dělenými dveřmi v zadní stěně. Mimochodem, první prototyp sanitního vozu tohoto typu byl dokončen už na jaře 1962! Osvědčený čtyřválec 1221 cm3 o výkonu 45 k (33 kW) uděloval sanitce Š 1203 s pohotovostní hmotností 1320 kg největší rychlost 95 km/h. Do roku 1981 vzniklo ve Vrchlabí přes 9900 sanitních dvanáctsettrojek, pak byla jejich výroba předána do Trnavy na Slovensko. Koncem roku 1988 jezdilo v Československu téměř dvanáct tisíc sanitek Škoda 1203.
Zdroj: Automobil 09/11