LAMBORGHINI URUS – SUPERSUV

Co vznikne, když zkřížíte skot italského ušlechtilého plemene s německou „polokosmickou“ technikou? Kdo ví, ale bude to určitě bestie. A stalo se! Je to bestie, říkejme jí Urus.

Foto: LamborghiniBěhem roku 2018 dodala automobilka Lamborghini svým zákazníkům celkem 5750 vozidel, což znamená meziroční nárůst o 51 %. Ačkoli se dařilo i sportovním typům Huracán a Aventador (prodeje narostly o 5, resp. 3 % na 2780/1209 kusů), svůj lví podíl na tomto úspěchu má dle očekávání do výroby nově zavedená řada Urus, jež uchvátila 1761 motoristů.

Zní to takřka jako svatokrádež. Modelem Urus totiž Lamborghini, legendární producent supersportovních vozů, v očích mnohých „kleslo“ do šedého průměru drahých SUV, opanovaného především modely BMW X6, Audi Q8 nebo Porsche Cayenne, které jsou symbolem kompromisní povahy současného světa a opouštění tradic ve prospěch maximalizace zisků. A vlastně je to pravda, po luxusních SUV poptávka roste a „peníze nesmrdí“ (vždyť třeba Cayenne je dlouhodobě hlavním zdrojem prostředků pro další vývoj sportovních typů značky Porsche). Překvapivě je to ale právě Lamborghini, jež na rozdíl od konkurence výkonný vůz, pojmenovatelný dnešní terminologií jako SUV, už vyrábělo. Tehdy šlo o Lamborghini LM002, jež na přelomu 80. a 90. let vzniklo v počtu několika set kusů. Ačkoli tento projekt sahá až do hloubi sedmdesátých let, první sériový vůz typu LM002 byl dodán až v roce 1986 (směřoval do garáží tehdejšího marockého krále). A právě do této společnosti nyní přišlo „superSUV“ Lamborghini Urus, jež jsme si měli možnost s kolegy z poroty volící Vůz roku (Car of the Year, COTY) exkluzivně a důkladně vyzkoušet loni v září v dánském Tannisby v rámci 41. ročníku legendárních Tanistesten. 

Foto: LamborghiniZcela nový model Lamborghini Urus byl v podobě koncepční studie představen na autosalonu v Pekingu roku 2012 s desetiválcem z Gallarda, ovšem první zákazníci si na produkční vozy museli počkat ještě dalších pět let. Silueta ani design karoserie se přitom příliš nezměnily, řekněme, že se křivky vozu během tohoto údobí spíše vyrýsovaly do ještě agresivnější a působivější podoby. Najdeme v ní také odkazy na vozy LM002 a Countach z osmdesátých let, zmiňme alespoň podběhy kol v podobě poloviny šestiúhelníku. 

Při pohledu na extravagantní rysy produkčního Urusu padají brady, nicméně -původ techniky a prvků je daleko racionálnější: toto Lamborghini totiž vychází z platformy MLB Evo určené pro vozy koncernu VW Group s motorem uloženým podélně vpředu. Jde zejména o typy Volkswagen Touareg, Porsche Cayenne nebo Bentley Bentayga, ovšem rozměry a uspořádáním karoserie má Lamborghini Urus nejblíže zřejmě k Audi Q8. 

Tomu odpovídají také použitá „hi-tech“ mechanická řešení. Urus ve standardu nabízí třeba odpružení vzduchovými měchy a adaptivními teleskopickými tlumiči, aktivní příčné zkrutné stabilizátory, uhlíko-keramické kotoučové brzdy CCB nebo řízení s proměnným převodem a účinkem a -aktivním natáčením zadních kol, ve skutečnosti ale nic z toho není řešením unikátním pro Urus, ale najdeme je i v ostatních zmíněných modelech, tedy zejména za příplatek. Podobně je to s motorem. Jediným pro Urus dostupným agregátem se nakonec stal zážehový čtyřlitrový osmiválec Porsche s dvojitým přeplňováním (ve voze Lamborghini se přeplňování objevuje historicky poprvé), ovšem díky řadě modifikací vyšroubovaný až na výkon 478 kW (650 k) a točivý moment 850 N.m. O 31 kW (42 k) dokonce překonává mohutný dvanáctiválec Bentley Bentayga (viz AR 1/’18), jenž má ale na druhou stranu o 50 N.m větší točivý moment. Přesto ale v tomto chovu najdeme jeden vůz, jenž Lamborghini Urus překoná. Je jím Porsche Cayenne Turbo S E-Hybrid s obdobným agregátem, jenž má stejný točivý moment, ale k výkonové špičce 500 kW (680 k) mu v tomto případě dopomáhá elektromotor v rámci hybridního poháněcího ústrojí.

Foto: LamborghiniPo prvním otevření dveří Lamborghini Urus, umožňujících pohodlný přístup do prostorného interiéru, si nejspíš nejrychleji vzpomenete na Ingolstadt. Čalounické a obkladové materiály, včetně kombinace kůže a Alcantary a jejich vůně, spolu s grafikou digitálního přístrojového štítu nejvíce připomínají Audi Q8, jen přibylo několik ostrých hran na dveřních výplních i jinde. Také základní design palubní desky je na jméno Lamborghini až smutně racionální. Všestranně stavitelná sedadla jsou rozměrná a pohodlná, ovšem s ohledem na charakter sportovních vozů Lamborghini bychom také v nich asi čekali více výrazu a důrazu na oporu při rychlé jízdě. Ovladače na volantu, páčky pod ním i technologicky špičkové displeje ve středu palubní desky, také to vše je spíše reminiscencí aktuálních Audi než pravověrné tradice vzpínajícího se býka ze Sant’ Agata Bolognese. Zcela racionálně vzato, Urus je aktuálně s přehledem nejlevnější Lamborghini, jehož posláním je místo vrcholných jízdních zážitků ve spartánském prostředí poprvé univerzalita každodenního užívání, a zároveň „stroj na peníze“ pro divizi Lamborghini koncernu VW Group. Ale berme to pozitivně: Urus znamená vůbec poprvé v dějinách příležitost pořídit si Lamborghini pro ty, kterým se dosud nedostávalo finančních prostředků, nebo jim přebývala kila… 

Pokud však do tohoto Lamborghini skutečně usednete, o skutečně neotesanou, nelogickou a svéráznou „Itálii“ ochuzeni nebudete. Středová konzola je směsicí armádních postupů a nesmyslnosti, kde hlavní roli hrají první dojem a emoce. Startuje se spínačem pod rudým výklopným krytem a brouzdat se provozními režimy připomíná procházku po Měsíci. Už v základním módu Strada dokáže být Urus pěkně ostrý, takže k nejdivočejšímu nastavení Corsa postupujeme jen velmi zvolna (ještě jsou zde kompromisní Sport, plně konfigurovatelný Ego a do terénu určené pozice Sebbia, Terra a Neve). Vše zastřešuje německý důraz na bezpečnost, takže nezvladatelnou bestii z tohoto Lamborghini (pro většinu jeho majitelů možná „naštěstí“) neuděláte. Zrychlení je přesto dechberoucí a námi naměřené hodnoty se až nápadně blíží parametrům v identických podmínkách zkoušeného kupé Aston Martin Vantage (viz AR 11/’18), jež jich však dosáhlo vzhledem k nižší hmotnosti a zcela jiné koncepci i se svými „mrzkými“ 510 koňmi. Osmistupňová samočinná převodovka s kapalinovým měničem momentu si s motorem velmi dobře rozumí, a i při rychlých výjezdech ze zatáček umožní řidiči pohybovat se s Urusem na hranici adhezních možností pneumatik a schopností elektronické regulace jízdy s přehledem. 

Snad až překvapivou hbitost podtrhuje nejen znamenitý výhled do všech stran, ale také natáčení zadních kol: ve vysokých rychlostech má tendenci „hladit“ průjezdy zatáčkami, zatímco v těch nižších, kdy se zadní kola natáčejí proti směru těch předních, se i s tímto mastodontem pohodlně vytočíte i kolem své oblíbené kavárny uprostřed města. Samozřejmostí je pak výfuková soustava se specifickým, opět regulovatelným rykem, jenž již zdáli plaší divou zvěř na okreskách a neopatrné chodce ve městech. Ano, i v tomto ohledu lze Lamborghini Urus hodnotit jako bezpečný automobil.

Každý Urus vzniká podle individuální objednávky konkrétního kupujícího. „Takže jsme vám sem přivezli všechny dva předváděcí vozy, jež nyní máme k dispozici,“ prozradili mi na COTY testech v Dánsku s trpkým úsměvem Gerald Kahlke, dlouholetý šéf komunikace Automobili Lamborghini S.p.A., a již poněkud veseleji dodal: „Stejně jako každé jiné Lamborghini, také Urus vyrobíme přesně podle přání zákazníka. Když si třeba přinese kůži z vlastnoručně skoleného tygra, uděláme mu z ní čalounění.“

TECHNICKÉ ÚDAJE

MOTOR
Kapalinou chlazený zážehový, kapalinou chlazený celohliníkový osmiválec do V/90°, přeplňovaný dvojicí turbodmychadel twin-scroll s chladičem stlačovaného vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V, plynulé proměnné časování sacích a výfukových ventilů; elektronické přímé vstřikování paliva; EU6; 3996 cm³ (ø 86 x 86 mm); 10,1:1; 478 kW (650 k)/6000 min^-1 a 850 N.m/2250 – 4500 min^-1, maximální otáčky 6800 min^-1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ
Samočinná osmistupňová převodovka s kapalinovým měničem momentu, uzávěrem měniče a možností přímého řazení (5,000 – 3,200 – 2,143 – 1,720 – 1,313 – 1,000 – 0,823 – 0,640 – Z 3,478); trvalý pohon všech kol se samosvorným mezinápravovým diferenciálem Torsen, dělení mezi nápravy v poměru 40:60, maximálně (př./zad.) 70/87 %, zadní diferenciál s elektronicky řízenou svorností a vektorováním točivého momentu.

PODVOZEK
Samonosná karoserie s pomocnými rámy vpředu i vzadu (platforma VW Group MLB Evo); všechna kola nezávisle zavěšena, víceprvkové závěsy vpředu a vzadu; odpružení vzduchovými pružinami a adaptivními teleskopickými tlumiči, aktivní příčné zkrutné stabilizátory; uhlíko-keramické kotoučové brzdy CCB ø 440 x 40/ø 370 x 30 mm, ESC/ASR/ECP; hřebenové řízení Servotronic s elektromechanickým posilovačem, proměnný převod podle rejdu (střední poloha 13,3:1), aktivní řízení zadních kol, volant ø 376 mm, počet otáček mezi krajními rejdy 2,29, stopový průměr otáčení 11,8 m, řízení zadních kol; ráfky (vpředu/vzadu) 10J x 23/11,5J x 23, pneumatiky Pirelli P Zero Corsa 285/35 R23 / 325/30 R23.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI 
Rozvor náprav 3003 mm, rozchod kol 1695/1710 mm; d/š/v 5112/2016/1638 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 616/1596 l; objem palivové nádrže 85 l; hmotnost DIN pohotovostní 2197.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce)
Největší rychlost 305 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 3,6 s; spotřeba paliva NEDC 16,7/9,7/12,3 l/100 km; emise CO₂ 279 g/km.

NAMĚŘENÉ HODNOTY
0 – 60/80/100 km/h ... 2,3/3,2/4,1 s
0 – 120/140/160 km/h ... 5,3/6,6/8,3 s
50 – 90/90 – 130 km/h ... 1,6/2,3 s

CENA od cca 4 600 000 Kč

ZKOUŠKY V RÁMCI TANNISTESTEN 2018
LOSÍ TEST
Lamborghini Urus do našich tradičních disciplín, měřených na letišti v Sindalu, nastupovalo jako jeden z favoritů, opatřené tou nejlepší technikou a těmi nejlepšími asistenčními systémy, jaké dnes koncern VW Group dokáže nabídnout. Jeho výsledky ve vyhýbacím manévru, tedy tradičním losím testu, byly dle očekávání velmi dobré. Při nájezdových rychlostech do 70 km/h bylo chování Lamborghini Urus stabilní a předvídatelné, byť zásahy stabilizačního systému vozy při opakovaných zkouškách citelně zpomalovaly. Ještě při nájezdu ze 75 km/h zůstával Urus díky stabilizaci ovladatelný a projel bez problémů, ovšem rychlost 80 km/h pro něj byla příliš a vůz opustil kužely vytyčenou dráhu. Ani tomuto Lamborghini se tak nepodařilo překročit stín kategorie SUV s vysokým těžištěm a značnou hmotností. Stejných výsledků se totiž na stejné trati podařilo dosáhnout jak technicky příbuznému Volkswagenu Touareg, tak o kategorii „levnějšímu“ Seatu Tarraco. Jen pro zajímavost: vodíkový Hyundai Nexo losí test absolvoval bez potíží i z nájezdové rychlosti 80 km/h. 
TEST AEB
Ani při zkouškách systému autonomního brzdění před překážkou (obecně AEB), jímž byly na podzimních Tannistesten tentokrát opatřeny prakticky již všechny vozy, Urus vysloveně neexceloval. Jistě, mnohé testované automobily měly problém samočinně zastavit před certifikovanou překážkou ADAC již při rychlostech pod 60 km/h, zatímco Lamborghini zastavilo maximálně z rychlosti 65 km/h (příbuzný Touareg jen z 60 km/h), přičemž jsme zaznamenali vhodně načasovaná akustická a grafická varování i preventivní přitažení bezpečnostních pásů. Nicméně jiná SUV si vedla lépe a třeba Hyundai Santa Fe zabrzdil před překážkou i z nájezdové rychlosti 85 km/h.

LAMBORGHINI LM002
Foto: LamborghiniLamborghini Urus bylo představeno na sklonku roku 2017, tedy přesně čtvrt století po svém předchůdci, typu LM002. Nebylo to ale SUV podle dnešních parametrů, šlo o ohromný terénní automobil schopný překonávat stoupání 120 % a zároveň jezdit přes 200 km/h. Vývoj navázal na původně vysokovýkonné armádní vozidlo, jehož projekt byl uzavřen koncem sedmdesátých let prototypem Cheetah, osazeným osmiválcem 5,9 litru z dílen Chrysleru (vůz vznikl v kalifornském San José a stal se předobrazem legendárnímu Humvee). Projekt v roce 1981 vzkřísil Lamborghiniho konstruktér Giulio Alfieri a zhmotnil v prototypu LM001 s motorem vzadu. Sériové provedení LM002 bylo představeno na bruselském autosalonu v roce 1986 a disponovalo vidlicovým dvanáctiválcem 5,2 l (331 kW/6800 min^-1) z modelu Countach Quattrovalvole. Průchodnost i tím nejobtížnějším terénem zajišťovaly redukční převodovka, trvalý pohon všech kol s trojicí samosvorných diferenciálů a kola se speciálními pneumatikami Pirelli Scorpion, schopnými individuální úpravy tlaku z místa řidiče. Do roku 1992 vznikly tři stovky těchto impozantních automobilů, vyráběných podle požadavků nejnáročnějších zákazníků na celém světě. Vůz na snímcích s číslem podvozku 12231 je majetkem muzea Lamborghini a během roku 2017 prošel náročnou renovací v oddělení Lamborghini Polo Storico. 

ZÁVODNÍ SUV
Foto: LamborghiniŽe by se se SUV dalo závodit? U Lamborghini tvrdí, že ano! Na sklonku loňského roku představili prototyp Urus ST-X Concept, jenž předznamenává podobu vozů, které v roce 2020 nastoupí do šampionátu značkových závodů, pořádaných oddělením Lamborghini Squadra Corse. Na účastníky čeká série závodů v Evropě a na Středním východě, pořádaných podle bezpečnostních pravidel FIA, tedy včetně ochranné klece, hasicího zařízení nebo palivové nádrže FT3. A bude se jezdit na závodních tratích i off-roadových sekcích. Výkonové parametry motoru mají zůstat zachovány, ovšem na první pohled zaznamenáme třeba výrazně přepracovanou příď, jež má zajistit účinnější chlazení při ostrém nasazení. Všimneme si rovněž upravené zádi se specificky řešenými koncovkami výfuků. I přes instalaci dodatečných bezpečnostních systémů má být hmotnost speciálů Urus ST-X o 25 % nižší než u sériových vozů. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie