Představujeme
Isuzu D-Max - Atraktivní novinka Isuzu
Boris Dacko 18.08.2010 00:57
Test
Ačkoliv terénní pick-upy nabízejí vysokou míru využitelnosti, na našem trhu nacházejí uplatnění tak trochu ztuha. Navzdory tomu se o přízeň zákazníků uchází poměrně početná skupina modelů. Nyní se k ní přidává další zástupce, a sice Isuzu D-Max.
Novinka na českém a slovenském trhu je nabízená podobně jako konkurenti ve třech karosářských provedeních, a sice jako dvoumístný Single Cab s ložnou plochou o rozměrech 2270 x 1350 mm, prodloužený dvoudveřový Space Cab s ložnou plochou 1795 x 1460 mm a dvojicí zadních nouzových sedadel a nakonec čtyřdveřový pětimístný Double Cab s korbou o velikosti 1380 x 1460 mm. Zatímco Single Cab lze volit buď s pohonem pouze zadních, nebo všech čtyř kol, ostatní karosářské verze jsou nabízeny výhradně v provedení 4x4. Isuzu D-Max je vybavován alternativně 2,5litrovým vznětovým čtyřválcem o výkonu 100 kW nebo třílitrovým čtyřválcem se 120 kW. Převodovky jsou manuální pětistupňové, v kombinaci s třílitrovým agregátem lze pak u verzí Space Cab a Double Cab volit i čtyřstupňový automat. Abychom měli technický portrét řady D-Max kompletní, podívejme se ještě na podvozek. Ten tvoří tradičně robustní žebřinový rám, který nese přední lichoběžníkovou nápravu s dvojitými příčnými rameny a odpruženou torzními tyčemi, vzadu je pak použita tuhá náprava s listovými pružinami. Single Cab s pohonem pouze zadních kol na rozdíl od svých sourozenců využívají odpružení přední nápravy prostřednictvím vinutých pružin. Brzdová soustava je hydraulická s kotoučovými odvětranými brzdami vpředu a bubny vzadu.
Přímý konkurenti
Testovaný D-Max v provedení Space Cab na našem trhu soupeří se čtveřicí přímých konkurentů: Fordem Ranger Super Cab, Mazdou BT-50 Rap Cab, Mitsubishi L200 Club Cab a Toyotou Hilux Extra Cab, přičemž čtyřmístnou koncepci nabízí Isuzu, Ford, Mazda a Toyota. Ve všech případech se jedná spíše o nouzová sedadla, ovšem možnost přepravy dalších dvou osob je přesto dostatečně velkým lákadlem. U Fordu a Mazdy je k zadním sedadlům usnadněn přístup prostřednictvím protisměrně otevíraných dveří bez středového sloupku, u Isuzu a Toyoty je pak přístup usnadněn sklopnými opěradly předních sedadel. Isuzu D-Max využívá podobně jako většina rivalů přiřaditelný pohon předních kol bez mezinápravového diferenciálu, což znamená, že pohon 4x4 je možné využívat jen při snížené adhezi. Mitsubishi má v tomto ohledu navrch, neboť ve vyšší výbavě dovoluje nahradit obdobný systém Easy Select inteligentnějším řešením Super Select. To díky mezinápravovému diferenciálu umožňuje volbu režimu 4x4 i na zpevněných komunikacích. Naprosto u všech vozidel narazíme na redukční převodovku a uzávěrku zadního diferenciálu. Zcela zvláštní kapitolou jsou pohonné jednotky. Tak například Ford nabízí třílitr o výkonu 115 kW, ovšem pro prodlouženou kabinu není dodáván. Ta se tak musí spokojit s 2,5litrovým agregátem o výkonu 105 kW. Shodnou motorizací je vybavena i jeho sestřička Mazda BT-50. Slabší motorizace D-Maxu o výkonu 100 kW soupeří se stejně objemnými motory Mitsubishi (100 kW) a Toyoty (88 kW). Možnost volby výkonnější motorizace však nabízejí pouze Isuzu D-Max a Mitsubishi L200. V tomto směru má navrch opět Mitsubishi – volit lze totiž tovární chip tuning se 123 kW nebo silnější agregát se 131 kW.
Praktické vlastnosti
Pokud jde o přepravní kapacitu, není na tom D-Max vůbec špatně. Délkou ložné plochy jej o 1 cm překonává jen Mitsubishi a Toyota. Co se týče šířka ložné plochy, opět je na tom D-Max velmi dobře a s malou odchylkou jej překonává pouze Toyota. Z hlediska hloubky korby je pak D-Max jasným vítězem. Za velikost ložné plochy se tedy novinka nemá rozhodně za co stydět. Podobně je tomu i s užitečnou hmotností, která se podle výbavy, motorizace a převodovky pohybuje od 955 do 1000 kg. Zde D-Max překonává Ford Ranger se svými až 1167 kg a Mazda s 1105 kg. Pokud jde o schopnosti v terénu, úhly nájezdu a sjezdu jsou u všech modelů dost podobné. Nájezdový úhel D-Maxu 34,6° je nicméně největší, úhel sjezdu 21,3° pak zase patří k průměru. Mazda zde nabízí až 33°. Isuzu D-Max je nabízen ve dvou stupních výbavy - Basic a Custom. V té základní nabízí například ABS, dvojici čelních airbagů, samosvorný diferenciál, elektrické ovládání předních oken, klimatizaci, dvojici reproduktorů či centrální zamykání. U Fordu, Mitsubishi a Toyoty si budete muset připlatit za klimatizaci. Toyota a Ford pak navíc nabízejí přehrávač CD/MP3.
Za volantem
Z hlediska designu nelze D-Maxu upřít velkou dávku elegance. Jasně definované tvary, spíše hranatější silueta a výrazná chromovaná mřížka chladiče dodávají vozu nezaměnitelný vzhled. Lidově řečeno, vůz vypadá skutečně chlapsky. S vnějšími tvary koresponduje i interiér, který je sice pojat trochu jednodušeji, ale přesto vypadá poměrně luxusně a líbivě. Ostatně uvědomíme-li si, že jde o pracovní náčiní, komfort na palubě je doslova nadstandardní. Zastavit bychom se měli určitě u systému řazení režimu 4x4 a redukce. Proti řadě konkurentů zde nenarazíme na tradiční druhou krátkou řadicí páku. Pohon předních kol a redukce se totiž ovládají tlačítky na středovém panelu. Ačkoliv sedadlo i volant nabízejí dostatečně široké možnosti nastavení, moje průměrná postava našla místo za volantem velmi snadno a rychle bez využití všech možností. Pochvalu určitě zaslouží široký věnec volantu, do ruky skvěle padnoucí hlavice řadicí páky a nakonec i optimální tuhost pedálové skupiny. Díky vhodnému účinku posilovače řízení doslova cítíte vozidlo v rukou. Instalovaný třílitrový agregát se projevuje velmi kultivovaně. Do otáček se dostává s nesmírnou chutí, to ovšem ale ve skutečnosti ani není zapotřebí, točivý moment 360 Nm je dostatečně velký, navíc jeho křivka je poměrně dost plochá s maximem už při 1800 min-1. To propůjčuje D-Maxu vynikající pružnost a schopnost vystačit si v běžných podmínkách s velmi nízkými otáčkami motoru, což se samozřejmě pozitivně odráží na celkové kombinované spotřebě. Pokud zatoužíte poručit všem 163 koňským silám, dají se do trysku celkem snadno. Zásluhu na tom má i vhodné převodování, takže po dálnici se pohybujete v běžném spektru otáček, nikoliv s vytočeným řvoucím motorem.
Zcela zvláštní pochvalu zaslouží podvozek. Zvyklosti této kategorie jsou celkem jednoznačné. Nerovnosti na silnici dokážou v zatáčce pěkně rozhodit záď u nejednoho z konkurentů, při přejetí retardéru, zvláště u nenaloženého vozidla pak máte často pocit, že je to tak trochu o zlomení vazu. Ani jedno však neplatí pro D-Max. Jeho podvozek je nesmírně kultivovaný, skoro se nechce věřit, že zadní náprava je odpružena listovými pružinami. Nejde jen o celkově měkčí charakteristiku odpružení, a tedy i vysoký jízdní komfort, ale i o schopnosti kopírovat nerovnosti na vozovce. Vůz má onu tradiční tendenci k odskakování zádě potlačenou opravdu na minimum. Charakteristika odpružení je pak zcela jednoznačná při přejetí již zmiňovaného retardéru. Tyto vlastnosti však nejsou vykoupeny přílišným nakláněním karoserie. Naopak zcela zřejmá je výrazně lepší trakce, zejména pak na mokrém povrchu. Aniž bychom zmiňovali některého ze soupeřů, není tato vlastnost zas tak úplně běžná. Celkové dojmy z pick-upu Isuzu D-Max jsou velmi pozitivní.
Velmi dobře vypadající vůz nabízí dostatečný komfort, skvělé jízdní vlastnosti, výtečnou pružnost a výkon pohonné jednotky. Mimo to se může pochlubit velmi vyváženými proporcemi ložné plochy i vysokou užitečnou hmotností, čímž se řadí rozhodně nad průměr segmentu. Jak již bylo řečeno, velmi dobře je na tom i z hlediska vybavenosti, zejména v případě, že zvolíte vyšší stupeň Custom. To vše ovšem není vykoupeno cenou, neboť částkou 545 000 Kč bez DPH v základní verzi s 2,5 litrovým motorem je zcela jednoznačně velmi atraktivní. Pro lepší srovnání, Ford Ranger Super Cab přijde na 649 990 Kč bez DPH, Mazda BT-50 Rap Cab na 668 590 Kč bez DPH a Mitsubishi L200 Club Cab na 555 234 Kč bez DPH. S atraktivnější cenovkou se může pak pochlubit jen Toyota Hilux, která dnes ve verzi Extra Cab stojí rovných 500 000 Kč bez DPH.
Zdroj: Trucker 07/10
Autor: Boris Dacko