Technika
Chevrolet Volt - Elektrifikace
Tom Hyan 23.11.2009 23:03
Jednou ze součástí obnovy General Motors Company je zahájení výroby elektromobilů s prodlouženým dojezdem, jejichž prvním představitelem je sedan Chevrolet Volt. Jeho produkce (jako model 2011) se rozběhne v Michiganu koncem příštího roku.
V roce 1949 pověřila General Motors Corporation věhlasného architekta Eero Saarinena projektem obrovského vývojového centra GM Tech Center ve Warrenu nedaleko Detroitu (Michigan), které bylo budováno s výhledem na neobyčejný rozvoj lidstva směrem do 21. století. Budovy samozřejmě stojí dodnes a za jejich zdmi vznikají neobyčejně zajímavé projekty, jak jsme se přesvědčili už při naší první návštěvě (viz AR 5/’08); jen ten vývoj lidstva se hrne poněkud jiným, nepříliš správným směrem. Nicméně tehdy jsme se seznámili s projektem sériového čtyřsedadlového vozu Chevrolet Volt na principu E REV (Extended-Range Electric Vehicle), který navzdory všem problémům chce nová General Motors Company dotáhnout až do vítězného konce, tedy k zahájení sériové produkce v Detroit-Hamtramck Assembly Center a uvedení prvních vozů do prodeje koncem roku 2010.
Co je vlastně E REV? Je to automobil, který se příliš neliší od běžných vozů, pokud jde o karoserii a podvozek, ale pohybuje se pouze elektricky, a protože akumulace elektrické energie v potřebném množství stále není uspokojivě vyřešena, veze si na palubě malý zážehový motor (benzin/E85 FlexFuel), jenž roztáčí generátor, který dodává elektrickou energii trakčnímu elektromotoru. Dochází tak k potřebnému zvýšení dojezdu na několik stovek kilometrů, pokud dojde kapacita akumulátorů (rovněž na palubě), neboť ty vystačí jen na 40 mil (64 km) čisté bezemisní jízdy. Všechna ostatní hybridní vozidla, jež jsou dnes v prodeji, využívají spalovací motor k jízdě, jejich elektromotor má asistenční funkci a samostatně dokáže pohánět vůz velmi omezenou dobu (dva kilometry).
Definitivní sériové provedení Voltu se představilo na Pařížském autosalonu 2008, proti prvnímu uspořádání pohonu (viz AR 2/’08) je podvozková architektura odlišná a vychází z běžné platformy Delta (Astra/Cruze) s pohonem předních kol; byla však upravena pro zástavbu akumulátorů. Ve studiu virtuální reality GM Tech Center jsme viděli provedení se zvýšeným středovým tunelem, ale klasickou podlahou a obvyklým zavěšení kol (vpředu vzpěry McPherson; vzadu torzní příčka; vinuté pružiny a teleskopické tlumiče; kotoučové brzdy a regenerace brzdné energie; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; hliníková kola a pneumatiky 17“ s nízkým valivým odporem). Proti designově odlišné studii Volt Concept (šéfdesigner Bob Boniface), představené v Detroitu 2007, se rozměry změnily, vůz má delší přední převis a je vyšší. Rozvor náprav činí 2685 mm, d/š/v 4404/1798/1430 mm, objem zavazadlového prostoru 310 litrů a hmotnost vozu 1588 kg.
Akumulátorové bloky Li Ion 16 kW.h ve tvaru písmene T mají rozměry d/š 1626/851 mm a hmotnost 180 kg, montují se z jednotlivých sad článků v Michiganu a po ukončení životnosti v automobilu se předpokládá jejich renovace pro uchování energie ze slunečních článků či větrných generátorů (stále vystačí na akumulaci 12 kW.h), zejména pro domácnosti a jiné uživatele. Při provozu se akumulátory nevyužívají na plnou kapacitu (cca 30 až 80 %), což zvyšuje jejich životnost (deset let nebo 240 000 km); dobíjení plug in probíhá ze zásuvky 110 V (domácí napětí v USA) šest až sedm hodin a jedno přijde na dva dolary; General Motors však nabízí nabíječku 240 V, která zkrátí tuto dobu na dvě až tři hodiny. Vpředu napříč uložená jednotka GM Voltec (E Flex) se stává z trakčního střídavého elektromotoru s permanentními magnety (110 kW; 370 N.m) a jednostupňové převodovky, jež dovolují největší rychlost 160 km/h, a zážehového motoru 1.4 DOHC 16V/74 kW (100 k), který pohání generátor. Elektronika řídí koordinaci obou jednotek, veškerá vyrobená elektrická energie hned vůz pohání, takže při otáčkách čtyřválce jen 2500 min 1 se využívá 22 kW (30 k), maximum 74 kW (100 k) přichází asi při 6000 min 1. Podle prvních poznatků je provoz neobyčejně tichý, což může přinášet problémy ve městě, chodci vůz neuslyší. Zrychlení 0 – 96 km/h za 8,5 sekundy je velmi dobré, stejně jako průjezd čtvrtmílovou tratí (402 m) s pevným startem za 16,8 sekundy. Studie Volt Concept měla pod kapotou litrový tříválec z Opelu Corsa, pro sériový Volt se uvažovalo o alternativě čtyřválce 1.2, ale výroba malých čtyřválců GM Global Engine 1.4 bude zahájena ve Flintu (Michigan) i pro další kompaktní automobily (Chevrolet Cruze, nové Aveo a Spark), takže jeho volba byla nejvýhodnější.
Nový Chevrolet Volt se představil také na stánku GM Holden při International Motor Show 2008 v australském Sydney, prodej však bude zahájen v USA (patnáct tisíc ročně) a později v Evropě jako Opel Ampera, pokud ovšem nedojde k dramatické změně majetkových poměrů u firmy Adam Opel GmbH, kterou by německá vláda nejraději vložila do ruských rukou (zájemce tvoří Magna International s ruskou státní bankou Sběrbank, obě spřízněné s Olegem Děripaskou a jeho GAZ Group).
Na tiskové konferenci 230 MPG v GM Tech Center ve Warrenu uvedl Fritz Henderson, výkonný ředitel (CEO) a prezident General Motors Company, že přepočtená spotřeba energie Voltu odpovídá 230 mpg (mil na galon paliva), tedy neskutečným 1,02 l/100 km; jedete -li do vzdálenosti 64 km, pak se obejdete bez jediné kapky, elektromotor napájejí výhradně akumulátory. Na druhé straně stojí cena vozu, která by měla činit kolem čtyřiceti tisíc dolarů (Toyota Prius je od 22 tisíc), ale zmírnit ji může daňové zvýhodnění 7500 dolarů. Jak nám v Rüsselsheimu sdělil Gherardo Corsini, ředitel Advanced Vehicle Development GM Europe, vývoj pokračuje a na evropském trhu se má Opel Ampera objevit koncem roku 2011, ve Velké Británii o rok později jako Vauxhall Ampera.
General Motors vlastně přichází se sériovou produkcí elektromobilů potřetí. V prvním roce značky GMC, která vznikla 1912 spojením Rapidu a Reliance, tvořily nabídku užitkových automobilů moderního bezkapotového uspořádání také elektrické typy 1 a 1 Ton, na objednávku se stavěly větší až do 6 Ton, ale po čtyřech letech převzaly vládu typy se zážehovými motory. Po nejrůznějších studiích a prototypech, k nimž už v roce 1966 patřily skříňový Electrovan a sedan Electrovair II (Corvair), první s palivovými články, byla zhotovena série dvoumístných elektromobilů GM EV1 (od 1996, přes tisíc vozů), které několik let sloužily vybraným klientům v Arizoně a Kalifornii na základě leasingu (kalkulace ceny 33 995 dolarů), ale pak byl projekt ukončen a vozy sešrotovány (z právních důvodů). Poptávka byla malá, cena vysoká. Nyní přichází třetí pokus, necháme se tedy překvapit…
Zdroj: Automobil 10/09
Autor: Tom Hyan