Historie

Sunbeam - Sportovní geny

Tom Hyan 31.12.2010 00:05

43917

Sunbeamy byly chloubou Velké Británie, před válkou hájily britské barvy na závodech Grand Prix a ustavily absolutní rychlostní rekordy…

Značka Sunbeam přežila do konce sedmdesátých let v rámci britské větve koncernu Chrysler. Vznikla na základech výroby jízdních kol. První čtyřkolový Sunbeam-Mabley z roku 1899, výrobek společnosti Johna Marstona z Wolverhamptonu, byl primitivní kočár s jednoválcovým motorem o objemu pouhých 326 cm3. Následovaly vozy solidnější konstrukce, čtyřválce 12 HP podle vzoru francouzského Berlietu, v letech 1904 až 1907 se objevily první šestiválce. Revoluci vyvolal až konstruktér Louis Coatalen z francouzské Bretaně, který se usadil v Anglii a postupně navrhoval automobily značek Crowden, Humber a Hillman, než v roce 1909 nastoupil u Sunbeama ve Wolverhamptonu. Jeho třílitrový čtyřválec Sunbeam 12-16 posloužil jako základ závodních automobilů, které obsadily první tři místa v Coupe de l’Auto ve francouzském Dieppe a zahájily tak nesmírně úspěšnou sportovní kapitolu v dějinách značky. Za války se Sunbeam 12-16 stal štábním vozidlem britské armády, produkci však převzal Rover, protože Sunbeam nestačil vyrábět vynikající letecké motory. V roce 1920 vytvořil Sunbeam společenství s francouzskými značkami Talbot a Darracq, známé jako STD Organisation.

Následovaly vozy typů 16 a 24 HP, šestiválec 16/50 HP a v roce 1924 další slavný šestiválec 3,0 l s ventilovým rozvodem DOHC, jeden z nejproslulejších vozů značky (vyráběl se až do roku 1930). Závodní program se dále rozvíjel a Sir Henry Segrave nejprve vyhrál Velkou cenu Francie 1923, úspěch zopakoval v San Sebastianu 1924, pak přešel na lámání rychlostních rekordů. Jeho přeplňované čtyřlitrové dvanáctiválce, vzniklé spojením dvou motorů Grand Prix, zářily od roku 1926, o rok později v aerodynamickém speciálu Sunbeam 1000 HP jako první pokořil hranici 200 mph (přes 320 km/h). Tento stroj měl dva motory, vidlicové dvanáctiválce s rozvodem DOHC v každé řadě, zdvihovým objemem po 22 l a výkonem po 500 k. Také další speciály pro Reného Thomase, Kennetha Lee Guinnesse a Sira Malcolma Campbella využívaly velkoobjemových leteckých motorů.

Silniční vozy té doby byly supervýkonné třílitry DOHC, do nejvyšší kategorie se Sunbeam pustil s řadovým osmiválcem 5,4 l, konkurentem Rolls-Royce, a zkusil i menší typ 1,6 l se čtyřválcem OHV. Krizi počátku třicátých let nepřežila STD Organisation v plném zdraví, v roce 1935 se rozpadla a navzdory pokusu Sira Williama Lyonse (od SS Jaguaru) společnost získali bratři Rootesové, kterým připadla práva na značky Sunbeam a Talbot. Výroba Sunbeamů byla ve Wolverhamptonu zastavena v roce 1937, od konce následujícího roku Rootes Group z Coventry nabízel modely Sunbeam-Talbot, ale byly to (už tehdy) jen značkové dražší varianty automobilů Hillman a Humber, jejichž výroba Rootesům také patřila. Produkce motocyklů, zavedená v roce 1912, přinesla velké úspěchy, ale od roku 1928 se oddělila, aby přežila pouze se skútry až do poloviny šedesátých let ve skupině BSA-Triumph.

Poválečný Rootes Group sdružoval značky Sunbeam, Hillman, Humber, Singer, Commer, Karier a Dodge-Kew. Bohužel byl také jedním z propagátorů tzv. badge engineering, tedy odznakového inženýrství, kdy shodné automobily jen s drobnými změnami dostávaly jednu, druhou, či další značku podle marketingové strategie. Při obnovení Sunbeamu po roce 1953 se odlišovaly jen sportovní roadstery Alpine a kupé Rapier, postavené ovšem na základě Hillmanu Minx. Sunbeamy byly vlastně sportovní variantou Hillmanů a vítězily rovněž v největších automobilových rallye (RAC, Monte Carlo). V roce 1964 přišel Tiger, verze Alpine s americkým osmiválcem Ford Mustang, ale záhy zanikla, když celý Rootes Group převzal konkurenční americký Chrysler a vytvořil z něj divizi Chrysler UK. Existovaly také značkové verze Sunbeam Imp, tedy malé vozy Hillman s motory vzadu určené pro export, a originální odvozené kupé Stiletto, nabízené výhradně jako Sunbeam, případně sunbeamovská provedení větších Hillmanů klasické koncepce. To už však byla opravdu labutí píseň značky, další vozy z Coventry prošly značkovou džunglí a v rámci fúzí mnohdy nesly několik slavných jmen najednou, jako třeba Chrysler Simca Sunbeam.

Když Chrysler prodal britskou divizi Peugeotu, jméno Sunbeam se ještě objevilo ve spojení s Talbotem. V roce 1980 automobil Talbot Sunbeam Lotus vyhrál britskou RAC Rallye, následující rok s nimi Henri Toivonen a Guy Fréquelin vyjeli titul v mistrovství světa značek v automobilových soutěžích. Pak závod v Rytonu u Coventry přešel na výrobu
Peugeotů, která tam skončila teprve nedávno, když ji nahradila produkce v Trnavě.