Morgan Plus 4 – Svezení s filmovou hvězdou

Morgan Plus 4 je zásadním stavebním kamenem své značky a patrně prvním vozem, který si při vzpomínce na britskou značku vybavíte. Představený exemplář vyniká mimo jiné zajímavým osudem.

Morgan Plus 4 (nebo +4) se s přestávkami v britském Malvernu vyrábí již od roku 1950. Je zcela zásadním modelem, jenž formoval značku Morgan tak, jak ji známe dnes. Historie značky Morgan by samozřejmě vydala na samostatný článek (ne-li knihu), takže jen stručně zmíníme, že její zakladatel Henry Fredrick Stanley (HFS) Morgan se narodil v roce 1881 a již v květnu 1905 si za finanční pomoci svého otce zařídil v Malvern Link první garáž, kde mimo jiné prodával vozy Darracq, Wolseley, Siddeley a Rover.

Následující roky patřily hlavně dalšímu z typických produktů Morganu: tříkolkám, které vznikaly v nejrůznějších provedeních. V roce 1936 došlo k otestování a představení dalšího přelomového typu: v Londýně a Paříži se světu ukázal Morgan 4/4, jehož název odkazuje na použití čtyř válců a čtyř kol. Základem se stalo ocelové šasi s profily ve tvaru písmene Z s příčkami a karoserie se skládala z jasanového rámu a ocelových panelů. Výsledkem byla pevnost a zároveň nízká hmotnost, základní předpoklad úspěšného sportovního vozu. Morgan 4/4 byl okamžitým úspěchem – po úvodním Roadsteru se objevila čtyřmístná varianta a následně drophead coupé.

Po druhé světové válce dozrál čas k představení většího vozu. Stalo se tak při výstavě Earls Court Motor Show v roce 1950, kde Plus 4 debutoval. Jelikož tradiční designový styl představil už předchozí 4/4, na první pohled nevypadal vůz příliš odlišně. Ale nabídl celou řadu inovací, počínaje výrazným nárůstem výkonu, který zajistila instalace čtyřválce z vozu Standard Vanguard o objemu 2088 cm³ a výkonu 68 koní. Proti původnímu čtyřválci 1267 cm³ v typu 4/4 šlo o téměř dvojnásobný výkon! Mezi další odlišnosti patřily delší kapota, vyšší chladič a širší sedadla, nabízející více prostoru pro nohy. Vpředu našla místo patentovaná náprava, kterou u novinky bylo možné mazat stiskem systému centrálního mazání.

První variantou, a taktéž nejrozšířenější, byl dvousedadlový roadster, ale následovaly i další typy, stejně jako u předchůdce: čtyřsedadlový roadster a luxusní dvoumístné drophead coupé. To se odlišovalo například pevným sklem s dřevěným rámem a delšími dveřmi s odnímatelnými stahovacími bočními okny s kovovým rámem. Na zádi pak vynikla dvě náhradní kola.

V roce 1953 byla představena výkonněj­ší verze, využívající k pohonu čtyřválec 1991 cm³ z modelu Triumph TR2. Byl to prakticky další vývojový stupeň motoru Vanguard a Morgan tehdy začal těžit z nové řady sportovních vozů TR od společnosti Standard-Triumph. Zpočátku šlo o volitelnou výbavu: čtyřválec s dvojitými karburátory SU a kompresním poměrem 8,5:1 dosahoval výkonu 90 koní při 4800 min-1 a vůz s ním uháněl nejvyšší rychlostí až 100 mph, tedy 160 km/h. Kromě toho byla největší změnou roku 1953 úprava přední části – z nekrytého plochého chladiče na zaoblenou příď s typickou mřížkou, jež se stala poznávacím znakem modelů Plus 4 až do současnosti.

V polovině 50. let bylo přepracováno zadní odpružení a nová záď hostila pouze jedno náhradní kolo. Zatímco původní typ Plus 4 nabídl sice hydraulické, avšak bubnové brzdy, v roce 1959 už byly v nabídce volitelně přední kotoučové brzdy, o rok později se pak dostaly do standardní výbavy. Od roku 1955 (až do roku 1991!) se pro pohon používaly motory z Triumphu TR4 a od roku 1962 byl nabízen i motor z Triumphu TR4 s objemem zvětšeným na 2138 cm³. 

Za zmínku stojí i zajímavý pokus z počátku 60. let, kdy se Morgan rozhodl vyzkoušet stavbu laminátového kupé zvaného Plus 4 Plus. Příliš se ale neuchytil, neboť v letech 1963 až 1966 vzniklo jen 26 vozů. Klienti Morganu byli a vždy budou tradicionalisté, kteří nechtějí nic měnit a klasický roadster pro ně nabízí nezaměnitelný šarm.

I přesto, že se tvarům kupé nedá upřít elegance, jsme vyzkoušeli klasický roadster. První jízda s nataženou plátěnou střechou odhaluje, že i když na to interiér nevypadá, je docela prostorný. Kožená sedadla samozřejmě nedrží tělo, takže je třeba brzy se zapírat do stran, aby řidič zvládl nejen točit volantem, ale i řadit levou rukou. Kulisa čtyřstupňové manuální převodovky totiž zdaleka není přesná a vyžaduje nejen souhru se spojkou, ale i sílu.

Možná se ptáte, proč je tento Morgan „filmovou hvězdou“. Tímto volantem totiž otáčel Michael Douglas ve filmu Válka Roseových. Pro natáčení tohoto filmu byly použity celkem tři Morgany Plus 4. První byl projektem, jejž Kathleen Turenová koupila svému manželovi jako dárek, druhý byl v památné scéně přejet rudým GMC (a následně zrenovován), a třetí, používaný pro jízdní scény, je právě ten, na nějž se díváte na připojených fotografiích. Filmová historie je dokonce potvrzena dopisem z kalifornského filmového studia, který je součástí dokumentace vozu. V roce 2013 skončil automobil u prodejce v Holandsku, odkud se následně dostal až do Česka.

Projížďka předjarní poloprázdnou Prahou je sice příjemná, ale kolona před rozkopanou křižovatkou ukazuje, že Plus 4 se při popojíždění necítí moc dobře, o řidičově pohodlí nemluvě. Jakmile je možnost zrychlit, čtyřválec se ukazuje jako charakterní motor s výrazným, hezky ostrým zvukem a řízení jde zlehka, jen to řazení je náročnější.

Při zastávce na focení jsme odepnuli přez­ku a odhalili mohutný motor s leštěným víkem hlavy válců. Čtyřválec o objemu 2138 cm³ využívá služeb dvojitých karburátorů Stromberg, které ovšem nemají ani vzduchové filtry. Důvodem je prostý fakt, že motor je pod kapotou tak natěsno, že na jejich instalaci nezbylo místo. Motor je klasické konstrukce – má litinový blok, v němž je třikrát uložený klikový hřídel a písty z hliníkové slitiny. Rozvody OHV se z boku umístěným vačkovým hřídelem a dvěma ventily na válec jsou poháněny řetězem.

Motor se velmi příjemně a chtivě vytáčí z nízkých otáček, výrazný točivý moment 174 N.m citelně žene vůz vpřed. Samozřejmě že pomáhá i nízká hmotnost, necelých 900 kg. Svezení v tradičním roadsteru od tak sympatického výrobce, jakým je Morgan, je velmi příjemným zážitkem. A je úplně jedno, zda měl volant v ruce Douglas nebo kdokoliv jiný. Jde o ten prožitek.

Testovaný vůz je aktuálně na prodej, neboť současný majitel pro něj nemá využití. ­Samozřejmě, že by zasloužil určitou péči, a to zejména v oblasti podvozku, ale jinak funguje velmi příjemně. A připomíná, proč je značka Morgan tak výjimečná.

Jak je zmíněno výše, Plus 4 se vyrábí i v roce 2020! Samozřejmě, že za tu dlouhou dobu prošel vývojem (například u novinky jsou pouze 3 % dílů shodných s předchůdcem), ale jinak si drží svůj tradiční tvar a díky tomu nabízí čistý jízdní zážitek klasického britského roadsteru – a ikonickou siluetu, která ho definuje.

Vybrat si Morgan proti jiným klasickým britským (a vlastně jakýmkoliv) vozům je známkou velmi individuálního výběru, často ovlivněného romantickou představou jízdy se skutečně klasickým britským roadsterem. Každý Morgan je trochu jiný, na každém kusu najdete drobné odlišnosti. To se dá brát jako známka jedinečnosti. Za zmínku stojí, že Morgany jsou obecně známy schopností ujet pohodlně dlouhou vzdálenost a často jsou používány pro cesty na venkově. A konečně, značka Morgan je od začátku úspěšná v závodech – i proto existuje celá řada různých závodních verzí. Pokud se bavíme vyloženě o „klasickém“ Morganu Plus 4, v letech 1950 až 1969 vzniklo celkem 4584 kusů, mezi ty raritnější patří kromě zmíněného kupé také verze Plus 4 Super Sport se 101 vyrobenými kusy nebo elegantní vozy s karoserií drop­head coupé. A každý kus je originálem.

Letos na jaře Morgan představil novou verzi modelu Plus 4, využívající hliníkovou platformu a motor BMW.

Morgan Plus 4 (1965)

Poháněcí ústrojí
Kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec uložený podélně za přední nápravou, litinový blok i hlava; OHV 2V; dva karburátory Zenith-Stromberg, 2088 cm³ (ø 86 x 92 mm); 9:1; 78,3 kW (106 k)/4700 min^-1 a 174 N.m/3350 min^-1; přímo řazená čtyřstupňová převodovka (3,337 – 1,862 – 1,367 – 1,000 – Z 3,727), stálý převod 3,56; pohon zadních kol.

Podvozek
Samostatný ocelový žebřinový nosný rám, doplněný dřevěnou konstrukcí s ocelovými povrchovými díly karoserie; přední kola nezávisle zavěšena, vzadu tuhá náprava; brzdy vpředu kotoučové (ø 279 mm), vzadu bubnové (ø 228 mm); šnekové řízení; pneumatiky Michelin XZX 165 SR 15.

Rozměry a hmotnosti 
Rozvor náprav 2438 mm, rozchod kol 1194/1194 mm; d/š/v 3658/1422/ /1321 mm; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost 885 kg.

Provozní vlastnosti 
Největší rychlost 172 km/h.

Převzato z časopisu

Fotogalerie