Historie
Albion - Made in Scotland
Tom Hyan 03.12.2008 10:12
Pokud se vám zdá, že jste o jménu Albion slyšeli v jiné souvislosti než jako o značce automobilů, nemýlíte se. Dnešní společnost Albion Automotive ze skotského Glasgowa, od října 1998 součást American Axle & Manufacturing Group (AAM) z Detroitu, je specialistou na přední i zadní nápravy užitkových vozidel.
Albion Motors, Ltd., se v roce 1951 stala součástí Leyland Motors (British Leyland od 1968), tedy koncernu, který během pětatřiceti let pohltil snad všechny nezávislé výrobce užitkových automobilů ve Velké Británii. V krizi osmdesátých let výroba postupně zanikla, paradoxně zbyly jen Leyland Trucks (nyní součást PACCAR, v Leylandu vyrábí užitkové vozy DAF) a skotský Albion, který jako dceřiná společnost AAM pokračuje ve výrobě dílů a skupin pro automobilový průmysl, především řízených předních a poháněných zadních náprav. K odběratelům výrobků Albion Automotive patří hlavně DAF (PACCAR), který se kdysi od Leylandu učil vyrábět motory, aby pak zbytky slavného britského koncernu získal, ale také LDV, Volvo, Renault, Optare (autobusy), Rolls-Royce, Bentley (díly závěšení kol), Perkins (Caterpillar) a mnozí další. Nahlédneme‑li například do specifikace nového užitkového vozu Avia D120 z pražských Letňan, tak se dozvíme, že má přední tuhou nápravu Albion F48 s kovanou nápravnicí a tuhou zadní nápravu Albion 8.20 typu banjo s hypoidním soukolím a závěrem diferenciálu.
Albion Automotive stále vyrábí ve Scotstounu (Glasgow), přestože původní závod North Works, v němž v roce 1903 zahájil produkci osobních a užitkových automobilů, byl v roce 1987 (jako nejstarší skotská automobilka) zavřen a posléze zbořen. Produkce náprav pokračuje v South Works ve Scotstounu (původně výroba námořních kanonů Harland & Wolff), ale Albion se po krachu spojení Leyland DAF v únoru 1993 zachránil vykoupením managementem, přičemž paradoxně získal také továrnu Spurrier Works v Leylandu, pojmenovanou po Siru Henrym Spurrierovi, jenž v padesátých letech uskutečnil převzetí automobilky Albion vedoucím výrobcem nákladních vozů a autobusů Leyland Motors! Kruh se tedy uzavřel, nová firma Albion Automotive vyrábí díly také ve Faringtonu (někdejší továrna Leyland Bus, 1988 – 1995 Volvo Bus), necelý kilometr od Spurrier Works, kde se vyrábějí mj. klikové hřídele motorů osobních i užitkových vozů.
Historie společnosti, jejíž počátky sahají až do roku 1899, kdy ji v Glasgowě založili inženýři Thomas Murray a Norman Fulton, jenž se vrátil ze zkušené v USA (pracoval u výrobce jízdních kol a automobilů Pope Mfg. Co., známého standardizací výměnných dílů), je neobyčejně bohatá; pravděpodobně Albion Motor Car Co. představuje vůbec nejslavnější skotskou automobilku (před rokem 1918 se o výrobu vozů ve Skotsku snažilo asi padesát firem). Oba zakladatelé byly původně zaměstnáni v Mo‑Car Syndicate, z něhož vznikla další slavná skotská značka Arrol-Johnston, která postavila obrovské továrny v Dumfries a později v Glasgowě, ale nakonec se rozhodli pro vlastní cestu. První motorová bryčka Albion A1 vyjela v roce 1901 s plochým dvouválcem 8 HP vlastní konstrukce, následovala řada různých osobních automobilů, z nichž vynikly dvouválec A3 (12, později 16 HP), první typ z nové továrny ve Scotstounu (1903); luxusní čtyřválec A6 (24/30 HP; 1906 – 1911, pouze 57 vozů) a naopak lehký dvouválec A14 (15 HP; 1911 – 1913), s nímž však výroba osobních typů skončila.
Albion měl už tehdy zkušenosti s užitkovými automobily, typ A10 se od roku 1910 dodával jako nákladní vůz 3 t, otevřený autobus charabanc s plátěnou střechou a dokonce jako dvoupodlažní autobus (sloužil v Newcastle). Když si ministerstvo obrany objednalo šest tisíc vozů, bylo rozhodnuto, Albion se zaměřil na užitkové automobily. První typy s bezkapotovou budkou se objevily ve dvacátých letech, speciální těžké kapotové CX vznikly za druhé světové války. Přestože Albion nabízel také vznětové motory Gardner, Dorman a Beardmore, už v roce 1933 vyvinul vlastní diesel. Po fúzi s Leylandem došlo k jisté racionalizaci, byly zrušeny těžké typy, které soupeřily s výrobky Leylandu, mnohé Albiony dostaly vznětový motor Leyland, přestože produkce vlastních dieselů Albion pokračovala až do šedesátých let, a například čtyřnápravový Albion Caledonian (1958) byl konstrukčně spřízněn s typem Leyland Octopus. Do roku 1969 byl technický vývoj v Glasgowě zrušen, Albion vyráběl užitkové vozy nižší tonáže, spřízněné s Leylandy od roku 1959 i novou budkou LAD Vista Vue od Motor Panels (společný projekt Leyland, Albion a Dodge Kew). Zmínku zaslouží lehké nákladní vozy Albion Claymore (a autobusy Nimbus) s plochým vznětovým čtyřválcem Albion EN.250 (4,1 l; 72 k), uloženým uprostřed pod rámem. Vozy Albion se úspěšně exportovaly do celého světa, např. Claymore byl velmi populární v Nizo-zemsku a autobusy Viking v Jižní Africe.
Společnost ještě nějaký čas vyráběla vlastní motory, převodovky i nápravy. Její automobily dostaly jména Chieftain, Clydesdale, Reiver, Cameronian, Victor a další, v polovině šedesátých let přišla sklopná budka Ergomatic (Sankey Cab). Značka Albion byla zrušena až v roce 1972, ale ve Scotstounu se typy Chieftain, Clydesdale, Reiver, Eland a Viking vyráběly do června 1980 se značkou Leyland (400 Range), přičemž novou budku G‑range (design Michelotti) dodával závod v Bathgate. Společnost nesla název Albion Plant, Truck & Bus Division, British Leyland UK Ltd, Scotstoun, Glasgow, ale mnoho času jí už nezbývalo. Po roce 1980 se zmíněné poslední typy Clydesdale a Reiver ještě čtyři roky vyráběly v Bathgate, v roce 1986 přišel Albion také o produkci převodovek, ale získal výrobu náprav z provozů v Bathgate, od Guy Motors z Wolverhamptonu a od firmy Alford & Alder (Engineers) Ltd. z Hemel Hempsteadu (Herts), další nešťastné části British Leylandu. Tím byly položeny základy k restrukturalizaci a proměně v úspěšného dodavatele automobilových dílů.
Zdroj: Automobil 10/08
Autor: Tom Hyan