Klub lehké váhy

Opel se musel cítit očištěn, když v loňském roce přišla na trh verze Speedster Turbo. On totiž prodej klasické verze s atmosférickým motorem, která byla uvedena na trh v roce 2000, byl obrovským zklamáním. Sportovní vlajková loď Opelu nikdy neunikla stínu Lotusu Elise. Podařilo se to až po doplnění nabídky právě o verzi Turbo, která přinesla výrazné zvýšení výkonu. Konečně si tak model Speedster může ospravedlnit svoji existenci.

Lotus Elise neočekávaně zastínil předchozího Speedstera, oba sváděly tuhý boj o lepší zpětnou vazbu, přilnavost a lepší vyváženost. Prodej začal stávkovat, jelikož se objevil nový hrdina sportovních aut, jakého jste si mohli dovolit a který stál za povšimnutí. A jestli byl Lotus znepokojen ztrátami z prodejů svého jediného modelu, nepřiznal to. Postoj Lotusu byl takový, že Elise dokáže zaujmout jiný typ zákazníků.

Cože? Lehký, neumírněný Lotus, „zaměřený na sportovní řidiče“, by měl přilákat jiné zákazníky než výkonný a agresivní, Lotusem vyráběný Speedster Turbo? To se mi vždycky zdálo jako podivný argument. Teď je tu však Elise 111R, který chce opět získat některé ze ztracených pozic.

Jednoho Elise teď tady máme, nalakovaného v sebevědomém odstínu červené a postaveného v zářivém středozemním slunci na St. Jean Cap-Ferrat. Má chuť se prát, pod kapotou mu totiž vrčí napříč uložený čtyřválec odToyoty. Motor Elise 111R má objem 1,8 l, variabilní časování ventilů s proměnným zdvihem VVTL-i a nezanedbatelných 192 koní. Takže v červeném rohu máme nažhavený Lotus Elise 111R a v modrém fantasticky silný Opel Speedster Turbo (vlastně anglickou verzi Vauxhall VX220 Turbo).

Motor VVTL-i od Toyoty jsme již měli možnost vyzkoušet ve vozech Corolla a Celica. Lotus si pro něj ale vyvinul vlastní elektroniku a na zakázku vyrobené uchycení převodové skříně. Ale i tak se nedokázali inženýři Lotusu vypořádat s nepříjemným rázem ve vysokých otáčkách, který způsobuje vačková hřídel při otevření z běžného do ostřejšího režimu a který u Corolly a v menší míře i u Celicy otravoval jízdu. Elise 111R dosahuje svých 192 koní při 7800 min-1 a 180 N.m při 6800 min-1.

Neuvěřitelné hodnoty pak přitvrzuje nízká hmotnost – pouhých 860 kg. Lotus tvrdí, že jeho rychlá střela pokoří 100 km/h za 4,9 s a 160 km/h zvládne během vražedných 13 s. Maximum 111R je ale ještě dál – umí až 240 km/h.

Hodnoty Lotusu Elise krásně odrážejí výkonnostní hodnoty Opelu Speedster Turbo, ale povaha vysokootáčkového motoru Toyoty dodává modelu 111R úplně jiný charakter než má Opel. Lotus to samozřejmě vítá. Důvěra v jejich jedinečný model je taková, že by dovolili srovnání s jakýmkoliv konkurentem.

Usadit svůj zadek do nově tvarovaných a pohodlnějších sedadel je pro každého řidiče opravdu „speciálním cvičením“, jak se pořádně zkroutit. Když ale po nasednutí znovu natáhnete nohy, zjistíte, že to není až tak hrozné. Lotus si cení vynikající pozice za volantem, stejně jako citlivosti řízení a reakcí podvozku. Široké pásy Alcantary a kůže jsou velkým krokem vpřed ve srovnání s předchozími Elisy. Prostředí pro řidiče je rozdílné od toho, co poskytuje spartánský Speedster.

Náš testovaný Elise 111R je v „americké“ výbavě Touring. Má proto například zvláštní protihlukovou izolaci, tepelně izolovanou skládací střechu, na podlaze jsou koberce, nechybí digitální rádio a přehrávač CD nebo MP3, přídavné dálkové světlomety a hrůza – dokonce i elektrická okna! Každý správný fanoušek Lotusu by tuhle dodatkovou výbavu nenáviděl, ale zákazníci jsou zákazníci. Elise 111R má za úkol zaujmout širší publikum než jen okruhové blázny. Přináší to atmosféru vyzrálosti, za kterou budete muset připlatit.

Naštěstí u Lotusu platí heslo co si zaplatíte, to taky dostanete. Elise 111R je kvalitní záležitostí, což je zřejmé z každého jeho kousíčku. Neustále cítíte obrovské úsilí a čas, které byly do tohoto Elisu vloženy. Pouhá pomalá projížďka po spící Nice stačila k prozrazení skvělých jízdních vlastností. Tento model jezdí lépe než kterýkoliv jiný, a to i navzdory tomu, že má o 20 % tužší pérování.

Při jízdě je znát každičký detail silnice. Stejně dobrý je i dojem z převodovky. Lehká, ale precizní, dává zapomenout na starou pětistupňovou, která pracovala v předchozím modelu. Elise 111R se zdá být pořádně silný; nikdy jsem si nemyslel, že tohle řeknu o motoru VVTL i od Toyoty. Dostává svých výkonových slibů. Nemusí totiž vláčet takové rozměry jako v případě Corolly.

Jedním problémem je nemelodický řev motoru, který se objevuje i v nízkých otáčkách, a druhým příliš měkký pedál brzdy, zhoršující tak „výborný“ pocit z řízení 111R.

Jsme vysoko nad Nice na cestě na rande se Speedsterem Turbo na průsmyk Vence a už teď je nám jasné, že se tu odehraje impozantní bitva. Dostatečně daleko od města, na dokonalém asfaltu úseků rally, stoupajících vysoko ke sněhem pokrytým vrcholkům. 111R konečně může zapomenout na všechna vylepšení i s elektrickými okny a ukázat svoji odvahu. Jak se s tím Elise vypořádal? Neměl problémy.

Jakmile jsem roztočil motor, erko vypadalo, že opravdových 192 koní pod kapotou skutečně má. Když se otáčkoměr přehoupl přes 6200 min-1, proměnil se z civilizovaného vozu na nebezpečnou šelmu. Nechce se mi ani věřit, co v Lotusu dokázali se softwarem. Trochu jsem se bál ABS, aby nezačal pracovat příliš brzy. Naopak, dovoluje krásně samostatně zablokovat kola, aby se maximalizovalo zpomalení. I když je aktivní, sotva poznáte, že elektronika diriguje vaši neohrabanost.

K odvážnému motoru je potřeba vynikající podvozek s dobrou vyvážeností a hbitou reakcí. Úzké pneumatiky Bridgestone Potenza175/55 podporují podvozek. Jsou úžasně přilnavé, a přesto mají tendenci k nedotáčivosti. Když uděláte nějaký zbytečný pohyb nebo chybu, dají vám to ihned najevo.

Při výjezdu ze serpentin si dovoluji lehce vychýlit zadní část vozu z přímého směru. Ale jen o několik stupňů, protože trakce a přilnavost 111R je taková, že silná přetáčivost u mě není na programu dne. Pokud nemáte rozlehlou plochu, neexperimentujte.

Elise je úžasný kousek a jediné, co kazí dojem, je převodovka. Změna z dvojky na trojku způsobuje silné trhnutí, které vás lehce rozhodí. Kazí to celkovou čistotu. Otázkou tedy zůstává, co pomůže Speedsteru Turbo zastavit Elise a opět na něj vrhnout stín.

Odpověď se skrývá v čisté a neuvěřitelně silné dynamice, která vás určitě ohromí. Speedster Turbo sice nenabízí obratnost Elise, ale má báječné řízení v porovnání s kterýmkoliv jiným autem než je 111R, jehož volant je lehčí a pevnější, s jasnějším spojením, které vás lehce dostane k limitu pneumatik. Speedster Turbo se ale nevzdává.

U Speedsteru se při plném nasazení na hrbolatých plochách spouštělo příliš brzy ABS, právě v momentě, kdy už se zdálo, že se veškeré brzdné síly rozloží. Jestliže jde o čistou přilnavost a závodní tempo, tak je Elise 111R o kousek vpředu. Elise jednodušeji zatáčí a drží stopu, při výjezdu na vrcholek průsmyku měl tedy lehce navrch. Vypadá to, jako by Speedster Turbo dostával pěknou lekci, ale není tomu úplně tak.

Speedster Turbo si to vynahrazuje na rovinkách mezi zatáčkami, kde s přehledem stírá přednosti Elise v zatáčkách. Pouze při maximálním nasazení doráží Elise 111R jako první. Ale vítězství není absolutní. Na klasické silnici nemůžete Elise řídit tak naplno jako Speedster Turbo, který od 1500 min-1 ukazuje až neuvěřitelnou ochotu k životu a díky turbu má větší snahu reagovat na požadavky vaší pravé nohy.

Je to uspokojující pocit, vyzkoušet si a porovnat oba vozy, když jsou si tak podobné. Z nudných cest se najednou stává nikdy nekončící zábava. Vítězství tedy nelze upřít Lotusu. Důležitějším poznáním je ale fakt, že nyní jsou k dispozici dva mnohem odlišnější automobily, než tomu bylo v minulosti. Takže Lotus Elise s pohonnou jednotkou od Toyoty, šestistupňovou převodovkou a jedinečným ovládáním je lepší než kdy jindy. Výhrad je málo, ale budete mít co dělat, abyste se naučili žít s hlučným motorem. Koneckonců, nebude to asi takové utrpení…

Podle časopisu evo

text: Jethro Bovingdon/Jakub Rejlek

foto: Andy Morgan

zdroj: Autorating 5/2004