Náš test
Fiat Fiorino - Do městské džungle
Boris Dacko 21.05.2009 19:10
Ačkoliv segment automobilů mají všechny, až na pár výjimek, jedno společné. Zatímco doprava neustále houstne a města čelí velkým dopravním kolapsům, automobily jsou stále větší a větší. O to víc pak potěší, když se na trhu objeví městské vozidlo skromných rozměrů.
Díky počítačovým simulacím, novým výrobním technologiím i materiálům jsou konstruktéři schopni dosáhnout výrazně lepších vlastností i většího vnitřního prostoru na stejné, ne-li menší půdorysné ploše. Ovšem ve skutečnosti je takových počinů jen opravdu pomálu. Fiat Fiorino je primárně stavěn jako dodávka do městské džungle. Velikostně se nabízí jako naprosto optimální pro nejrůznější rozvážkové služby, ať už jde o jídlo, květiny, pití či messengerské služby, jakými jsou DHL, UPS apod. Z dalších aplikací lze jmenovat výměny měřicích zařízení v panelových bytech (elektřina, plyn), poštu a celé spektrum řemesel. Zkrátka o uplatnění nemá malý obratný vůz skutečně nouzi. Přestože jde o vůz určený do města, během našeho testu najezdil mnoho kilometrů i na okresních silnících a dokonce i dálnicích. Jak si v těchto podmínkách vedl, to si řekneme příště.
Myšleno na řidiče
Testovaný model byl z praktických důvodů vyhotoven jako prosklené kombi s posuvnou dělicí přepážkou za zadními sedadly. Nešlo totiž o testování vnitřního prostoru skříně, ale celkových provozních vlastností. Naše Fiorino bylo opatřeno vznětovým přeplňovaným motorem 1,3 Multijet o výkonu 55 kW. Vůz jsme si přebírali jako úplně nový, a tak jeho poněkud línější povaha byla zcela ospravedlnitelná. Když počítadlo kilometrů ukazovalo číslo 5000 km, byla situace již úplně odlišná a vůz byl doslova ve své formě.
Jednou z velkých předností Fiorina je poměrně vysoký posez za volantem, který je zárukou skvělého výhledu. Velmi velkorysá byla i vnější zpětná zrcátka, což spolu s parkovacím asistentem dodávalo vozu schopnost projet jakoukoliv skulinkou a zaparkovat i v tom nejmenším prostoru.
Interiér je řešen poměrně jednoduše a praticky, nicméně jeho design působí ve výsledku velmi líbivě. S ohledem na velikost vozidla překvapí celá řada uložných prostor, zvláště je pamatováno na drobnosti, které má řidič rozvážkového vozidla neustále v permanenci – telefon, karta pro vjezd do areálu, propiska atd. Ve dveřních kapsách je samozřejmě i držák pro malou PET lahev, na středovém tunelu pak nechybí zase místo pro odložení plechovky s pitím. Schránka před spolujezdcem je rovněž velkoryse dimenzovaná. O vyšším posezu již byla řeč. Díky možnosti výškového nastavení volantu i sedadla lze za volantem nalézt optimální posez. K celkové ergonomii pak příspívá i řadicí páka umístěna na středové konzoli. Z hlediska dostupnosti a přehlednosti ovladačů má Fiorino jediný hendikep, a sice tlačítka obou mlhových světel, která se nacházejí v dolní části přístrojového panelu nalevo od volantu, jinými slovy u levého kolene, kde jsou za jízdy zcela mimo zorné pole řidiče. Ve stejné skupině je i ovládání nastavení světlometů či palubního počítače. Jinak proti ergonomii nelze mít další výtku. Naopak kontrolní ukazatele jsou rozmístěné velmi přehledně a čitelně, přičemž uprostřed je situován displej palubního počítače. Zobrazovaná data, jako dojezd, okamžitá či průměrná spotřeba a další, jsou pro potřeby řidiče zcela dostačující. Jak už to bývá zvykem, ukazatel dojezdu je orientační, i když jak se ukázalo - dost přesný. Nicméně ve chvíli, kdy jej nejvíce potřebujete, tzn. že vám zbývá skutečně jen pár kilometrů, čísla z displeje mizí. S tím se ale bohužel setkáme u většiny vozidel.
Městský specialista
Řízení s 2,8 otáčkami mezi krajními polohami je dostatečně strmé. Fiorino se díky své velikosti i relativně velkému rejdu dokáže otočit doslova na patníku, poloměr otáčení činí méně než 5 m. Nákladový prostor je přístupný asymetricky dělenými dveřmi. Ty se otevírají v úhlu 90°, po odjištění aretace pak až do 180°. Výška ložné plochy je optimální, a sice 527 mm nad vozovkou. Ve verzi s přepážkou je samozřejmě nákladový prostor dost omezen, ovšem v případě potřeby lze přepážku posunout vpřed. Samozřejmě, že celý proces není nijak extrémně rychlý a vyžaduje trochu trpělivosti. Příště se podrobněji seznámíme s pohonnou jednotkou, podvozkem a jízdními vlastnostmi.
Zdroj: Trucker 04/09
Autor: Boris Dacko