Sir Stirling Moss (1929 – 2020) – Nejlepší bez titulu

Vše kromě svého života, a to Stirling Moss dodržel. Závodění dal vše, soupeře přežil a odešel z tohoto světa až v devadesáti letech...

Stirling Moss se stal legendou formule 1, nejznámějším britským sportovcem i poté, co byl nucen opustit závody, protože po nevyjasněné nehodě v Goodwoodu 1962 ztratil svou příslovečnou superrychlou reakci. Zůstal významnou osobností motoristického sportu a automobilismu vůbec, a to ještě dlouhá léta. Teprve zdravotní problémy poslední doby způsobily, že počátkem roku 2018 odstoupil z veřejného života. Enzo Ferrari ho považoval za nejlepšího závodníka, přestože přestup na vozy Ferrari F1 se v sezoně 1962 nekonal, když Moss už v dubnu havaroval na okruhu v Good­woodu. Pravděpodobně se mu zasekl plyn, vylétl z trati a narazil do ochranného valu. Utrpěl řadu zranění včetně těžkého otřesu mozku a léčil se celý rok. 

Nejlepší závodník, který nikdy nevyhrál mistrovství světa formule 1, tato nálepka mu už zůstala. A proč nezískal titul? Protože buď vyhrál, anebo odpadl, poměr mezi dokončenými a nedokončenými závody F1 je poměrně velký! Navíc stejně jako Tazio Nuvolari s oblibou startoval na horších strojích, než měla konkurence, jedinou výjimkou je tovární tým Mercedes-Benz 1955, ale v něm dostal roli týmové dvojky za Juan-Manuelem Fangiem. V letech 1951 – 1961 jel 66 závodů mistrovství světa F1 s vozy HWM, ERA, Connaught, Cooper, Maserati, Mercedes-Benz, Vanwall, BRM a Lotus, často v soukromých týmech, ale přesto vítězil. Šestnáctkrát zajel pole position, šestnáctkrát vyhrál, z toho třikrát v Monaku a jednou na Nürburgringu. Čtyřikrát byl druhý v mistrovství světa (1955 – 1958) a třikrát třetí (1959 – 1961). 

Nejblíže měl k titulu v sezoně 1958. Po Velké ceně Portugalska 1958 však svědčil ve prospěch největšího soupeře Mike Haw­thorna proti jeho penalizaci. Hawthorn totiž roztlačil vůz se zhaslým motorem v protisměru, ale Moss potvrdil, že to bylo mimo trať. Kdyby ji dostal, stal by se Stirling mistrem světa. Mike ji ale nedostal i zásluhou Mossova svědectví, stal se mistrem světa s jedním vítězstvím, zatímco Stirling skončil opět druhý se čtyřmi vítězstvími. Chyběl mu jediný bod. Zůstal však čestným mužem a ryzím sportovcem. Mike Hawthorn se z titulu prvního britského mistra světa F1 dlouho neradoval. V lednu 1959 zahynul při dopravní nehodě.

Stirling Moss se narodil 17. září 1929 ve West Kensingtonu, jeho otec Alfred byl londýnský zubní lékař, který se však jednou vypravil za moře, aby dojel šestnáctý v 500 mil Indianapolisu 1924, jeho matka Aileen jezdila automobilové soutěže, stejně jako později Stirlingova velmi úspěšná sestra Pat. Sám začínal ve formuli 3 na Cooperu 500 cm3, první sezonu 1948 vyhrál desetkrát ze čtrnácti startů, o rok později byl sedmkrát první ze šestnácti závodů, většinou už na silnějším Cooperu s litrovým motorem. Ve formuli 1 dostal první šanci na zapomenutém voze HWM (Hersham and Walton Motors). V roce 1951 na HWM s dvoulitrovým čtyřválcem Alta debutoval ve Velké ceně Švýcarska 1951, kde dojel osmý. O rok později se tam vrátil. Když jeho kolegům George Abecassisovi a Peteru Collinsovi upadla kola, byli Moss a Lance Macklin týmem ze závodu odvoláni...

Byl velký patriot, dával přednost britským automobilům, a tak ještě v sezoně 1952 přešel na monopost ERA Type G, ale ani tento vůz na konkurenci nestačil. Vystřídal Connaught a Cooper-Alta, než na soukromém Maserati 250F dobyl při prvním startu svoje první body za třetí místo ve Spa-Francorchamps 1954. Prokázal naplno svůj talent, neboť čtyřikrát startoval z první řady, což přesvědčilo vedení týmu Mercedes-Benz, aby mu poskytlo smlouvu na sezonu 1955. Stirling tak vyjel svoje první celkově druhé místo v mistrovství světa (za Juan-Manuelem Fangiem) a první vítězství ve Velké ceně, bylo to na domácí Britské Grand Prix, jež se konala výjimečně v Aintree. Za svůj největší triumf ovšem považoval italský silniční závod Mille Miglia 1955 v rekordním průměru 157,65 km/h (Mercedes-Benz 300 SLR); pro stuttgartskou značku úspěšně absolvoval i další závody sportovních vozů, ale když po dvou dominantních sezonách odstoupila, vrátil se k Maserati a později vystřídal Vanwall, ­Cooper-Climax, BRM a Lotus-Climax, vyhrál dalších patnáct Grand Prix F1, ale mistrem se prostě nestal. 

V různých kategoriích do roku 1962 absolvoval 529 závodů, z nichž 212 vyhrál! Jeho kariéru ukončila 23. dubna 1962 zmíněná nehoda na Lotusu F1 v Goodwoodu při Glover Trophy. Vrátil se na tento okruh až 1. května 1963, po testu zajel do depa, zastavil a skončil. Věděl, že by už nepatřil do světové špičky, nehoda změnila jeho reakce. V roce 1980 se krátce vrátil na britské okruhy v mistrovství cestovních vozů s mladým Martinem Brundlem na Audi 80 („Byla to chyba, nikdy jsem nezávodil s předním pohonem, ani na slickách“). Později se věnoval závodům historických vozů až do roku 2011 (v roce 1988 jel u nás v Mostě). Další vážné zranění utrpěl ve svém londýnském domě, když 7. března 2010 spadl do výtahové šachty. Dveře se totiž otevřely, i když tam nebyl výtah. Zlámal si oba kotníky, takže ho na Classic Team Lotus Festivalu 2010 ve Snettertonu nahradil syn Elliot na Lotusu 18, za jehož volantem Stirling vyhrál v Monaku 1960. 

Stirling Moss byl ženatý třikrát, v letech 1957 – 1959 s Katie Molsonovou ze známé kanadské pivovarnické rodiny, pak 1964 – 1968 s Elaine Barberinovou, která je matkou jeho dcery Alison. Jeho třetí choť Susie rozená Paine (vzali se roku 1980) je matkou syna Elliota a byla u jeho lože také 12. dubna 2020, kdy Stirling Moss po dlouhé nemoci v Mayfairu tiše zesnul. Kuriozitou je, že syn Elliot řídil závodní vůz poprvé v červnu 2010 při zkoušce v Hethelu, protože mu nezbylo než nahradit zraněného otce za volantem Lotusu 18 ve Snettertonu. Elliot nikdy nechtěl závodit, je vyučeným šéfkuchařem a spolu s chotí Helenou vede rodinné obchody londýnské firmy Stirling Moss Limited.

Převzato z časopisu

Fotogalerie