Vývojové centrum BMW u Sokolova – Autonomní budoucnost BMW

Nadcházející roky se neponesou pouze v duchu nástupu elektromobilů, rozšiřovat se bude také nabídka v oblasti autonomního řízení. Například BMW hodlá v dohledné době uvést na trh autonomní řízení 3. úrovně. Nejen s jeho vývojem výrazně pomůže chystaný testovací polygon v Sokolově. 

Kvůli dramatickému nástupu bateriových elektromobilů se tak trochu přestalo mluvit o dalších oblastech vývoje, jež mají potenciál výrazně změnit budoucnost individuální ­auto­mo- ­bilové dopravy. Řeč je například o ­systémech autonomního řízení. Jejich příchod se zdá být poněkud pozvolnější, než se původně předpokládalo, vývoj ale neustal. Honda letos jako vůbec první ­automobilka nabídla v podobě typu Legend vůz vybavený autonomním řízením 3. úrovně (viz AR 5/’21). Následovat budou další výrobci a jedním z nich bude i BMW.

Mnichovská automobilka podle slov šéfa vývoje autonomních systémů BMW Group Nicolaie Martina, se kterým jsme se nedávno potkali v budovaném sokolovském vývojovém centru, nabídne autonomní řízení třetí úrovně „brzy“. Zatím není možné říci, kdy přesně, nicméně takový systém se už testuje. Překážkou není pouze vývoj samotný, ale také legislativa. Ta mimochodem aktuálně umožňuje autonomní jízdu pouze do rychlosti 60 km/h.

Příští rok BMW uvede novou generaci asistenčních systémů označovanou jako Level 2+. Jedná se o úroveň 2 známou už ze současných modelů, ovšem s rozšířenými možnostmi co do jízdy bez rukou na volantu. Za vozidlo ale bude stále zodpovědný řidič. Právě odpovědnost je největším rozdílem úrovně 2/2+ a úrovně 3, kdy po aktivaci systému autonomní jízdy přebírá odpovědnost za případnou nehodu výrobce a řidiči je tudíž umožněno věnovat se za volantem jiným činnostem.
Dr. Nicolai Martin během našeho rozhovoru také uvedl, že řízení třetí úrovně bude vyžadovat úplně nový hardwarový set-up, doplněný o nové softwarové algoritmy. Mnozí zákazníci považují současné systémy asistovaného řízení za autonomní řízení, jež je pouze nutí mít ruce na volantu, nicméně realita je jiná. Aktuálně sice automobily v drtivé většině případů zvládnou i bez řidiče jízdu po dálnici, jenže zajistit stoprocentní spolehlivost tak, aby výrobce mohl převzít zodpovědnost, vyžaduje mnohem lepší vybavení a mnohem větší úsilí v oblasti testování. Jak uvedl Nicolai Martin, řízení 2. úrovně většinou spoléhá na kamery, a ty pak dále doplňují radarové senzory. U třetí úrovně je ale nutné použít ještě třetí technologii, což je laserový radar (LIDAR). Pro zajímavost, nová Honda Legend jich má hned pět, zatímco nastupující modely BMW si vystačí pouze s jedním. Zmíněný japonský sedan pak používá rovněž speciální modré svítilny, aby okolní řidiči na první pohled poznali, kdy vůz jede v autonomním režimu. Předpisy nic takového ovšem nevyžadují a BMW dodatečné osvětlení ani neplánuje. Autonomní řízení bude dostupné nejdříve na dálnicích při ustálené a spíše pomalejší jízdě, kde taková věc podle názoru Nicolaie Martina ­potřeba není. Kromě toho další svítilny zvyšují výrobní náklady, a hlavně u elektromobilů představují prvek spotřebovávající energii.

BMW na rozdíl například od automobilky Volvo nebude minimálně pro začátek připravovat všechny své modely právě na úroveň 3, aby bylo možné v budoucnu pouze softwarovou aktualizací na dálku autonomní řízení zpřístupnit. Volvo tento záměr oznámilo pro nástupce modelu XC90, kde plánuje LIDAR jako součást standardní výbavy. BMW standardně vybaví své modely technikou potřebnou pro druhou úroveň (tedy asistované řízení) a zákazníci si pak budou moci za poplatek tyto funkce aktivovat tehdy, pokud je budou zrovna potřebovat. Kdo bude chtít úroveň 3, ten si jednorázově připlatí při nákupu vozu a dále pak za využívání autonomního řízení nic platit nebude. Hardware potřebný pro autonomní jízdu 3. úrovně je podle názoru BMW zatím příliš drahý na to, aby byl v kaž­dém automobilu. Někdy v budoucnu, spolu s postupným rozšiřování této výbavy, se i BMW dostane do bodu, kdy všechny vozy budou mít ve výbavě set-up pro úroveň 3.
Jak už bylo řečeno, přechod z úrovně 2 na úroveň 3 znamená přesun zodpovědnosti za jízdu v autonomním režimu z řidiče na výrobce. Také proto takzvaný Autopilot automobilky Tesla není nic víc než asistované řízení. Aby byla zajištěna stoprocentní bezpečnost, vyžaduje vývoj mnohem větší úsilí a daleko podrobnější testování. Právě proto automobilka BMW staví u Sokolova své zbrusu nové vývojové středisko, jež bude v blízké budoucnosti hrát v tomto směru velice důležitou roli.

Vysokou prioritu chystaného sokolovského areálu dokazuje mimo jiné i fakt, že navzdory veškerým problémům kolem koronavirové pandemie tento projekt přerušen nebyl. Pouze byl omezen rozsah a některé části testovacího centra, například vysokorychlostní ovál s klopenými zatáčkami a návrhovou rychlostí 230 km/h vznikne až ve druhé fázi. Na bývalé výsypce se poprvé koplo do země loni na jaře, v současnosti už zde stojí první budovy a na prvních místech se začíná s pokládkou asfaltu. První testy zde odstartují příští rok v létě, kompletně hotova má být první fáze v roce 2023.

Pro BMW jde o unikátní projekt, protože nic takového dosud automobilka nerealizovala. Současná testovací střediska ve Francii, Německu nebo ve Švédsku totiž vznikla přestavbou již existujících areálů (staré letiště, bývalý závodní okruh…), jenže v Sokolově jde o projekt navržený od základů pro potřeby vývoje. Tomu také odpovídá výsledek. Sokolovský areál nabídne například zhruba 6 km dlouhý ovál simulující dálniční provoz (2 pruhy + 1 odstavný), kde se bude jezdit rychlostí 120 km/h. Počítá se také s testováním zúžení a nechybějí ani klasické nájezdy na dálnici. Dalším unikátem jsou zdejší testovací okresní komunikace. Běžně se kvůli bezpečnosti provádějí testy na silnicích s jednosměrným provozem, v Sokolově ale bude provoz v obou směrech. Samozřejmostí jsou i rozbité silnice, simulace deště, kruhové objezdy nebo malé město. V něm najdete různé typy křižovatek, všechny možné varianty světelného řízení, robotické chodce i cyklisty a tak podobně.
Samostatnou kapitolou pak je takzvaná technologická plocha představující dokonale rovný čtverec o rozměrech 300 x 300 metrů. Na tuto plochu budou vypouštěna auta rychlostí až 160 km/h a budou se zde testovat reakce přednárazových asistenčních systémů. Součástí areálu jsou rovněž dvě hlavní budovy. Z jedné bude řízen provoz areálu, druhá bude obsahovat dílny. V budoucnu je možné dostavět ještě tři další budovy velikosti současných dílen (budova je dlouhá 200 m), případně ještě čtvrtý, dvojnásobně velký objekt.

Provoz areálu bude zajišťovat zhruba stovka lidí, dalších sto se bude starat o samotné testování. Počítá se s tím, že v jednu chvíli by se po testovacích tratích mělo pohybovat 30 až 80 automobilů podle toho, co se zrovna bude testovat (například test dopravní zácpy logicky vyžaduje přítomnost většího počtu automobilů). V první fázi BMW do sokolovského střediska investuje na 300 milionů eur.

Převzato z časopisu

Fotogalerie