Představujeme
Efektivita provozu – Efektivita á la Mercedes
Milan Olšanský 25.07.2017 05:40
Snižování provozních nákladů je jedním z nejsilnějších argumentů výrobců vozidel. V segmentu nákladních a užitkových automobilů jde dokonce o kruciální důvod pořízení vozidla právě té nejlepší značky.
Není tedy divu, že nás jednotliví výrobci celkem pravidelně zásobují informacemi o dalším a dalším snížení provozních nákladů, a aby to bylo jasné úplně všem, potom především o snížení spotřeby vozidla – tam se nejsnáze poukazuje na finanční prostředky. Každý majitel, provozovatel či řidič okamžitě vidí výsledek na „tloušťce“ své peněženky.
Salámová metoda
Poměrně úsměvné je o kolik procent či zlomků procenta jsou pokaždé, zhruba jednou za půl roku až celý rok, výrobci úspěšní. Jako by to snad ani nešlo naráz, aby ona úspora měla opravdu drtivý dopad. No, ono je to jistě složitější. Vývoj jde svým tempem kupředu, stojí nemalé peníze a konkurence je obrovská. Ono i to dávkování snižování spotřeby po procentech je potom vždy zajímavější pro flotily s obrovskými počty vozidel. Pikantní na celé záležitosti je fakt, že pro stanovení spotřeby nákladních vozidel, obzvláště těch těžkých, neexistuje žádná jednotná, mezinárodně uznaná metodologie. Však vám také žádný výrobce nedodá k vozidlu papír na němž by stálo jakou má opravdu spotřebu. A má to svoji logiku. Na rozdíl od osobních automobilů ty nákladní jsou provozovány v podstatně odlišnějším režimu za podstatně odlišnějších podmínek – například se zcela jiným limitem celkové hmotnosti – ta zkrátka klesá a stoupá s typem naloženého materiálu či s osobní statečností řidiče a provozovatele. Navíc je spotřeba nákladního vozu podstatně závislá na řidiči, resp. na jeho chuti, ochotě a vůbec fyzických schopností využívat všechny technické možnosti svého vozu. Dnešní nákladní vozidla jsou na mnohdy natolik prošpikována elektronickými systémy, že jejich správné použití vyžaduje od řidiče nejen určitou úroveň inteligence, ale též schopnosti se neustále učit.
Po procentech dolů
Jedním z těch, který chce své zákazníky přesvědčit o „ještě větší“ efektivitě provozu svých vozidel je také Mercedes-Benz. Na své vlajkové lodi – silničním tahači Actros dokumentuje postup vývoje právě v oblasti snižování provozních nákladů. Od čtvrtého čtvrtletí roku 2011 kdy přišel na trh Actros Euro VI se podařilo do dneška, dle techniků Mercedesu, „sundat“ 16,5 % průměrné spotřeby vůči provozu předcházejícího modelu Mercedes Actros Euro V. Prvních 5 % šlo dolů s uvedením zcela nového typu vozu Actros Euro VI (4Q/2011). Dalších 5 % úspor přidalo zavedení inteligentního tempomatu PPC (4Q/2012). O další čtyři roky později zvýšil o 6 % svoji efektivitu provozu Actros díky konstrukční optimalizaci známé pod názvem „Druhá generace nových motorů“ (4Q/2016). A nyní je na cestě jak snížit spotřebu o další 0,5 % (3Q/2017), pomocí nové konstrukce zadní hnané nápravy.
Konstrukční vejškrabek
Ano, zdá se to švandovně – takový výškrabek – půl procentního bodu na spotřebě. Zvláště když jsme mnohdy svědky ranního zahřívání vozidla na volnoběh během ranní kávičky řidiče. Ale je třeba výrobcům přiznat, že se snaží. Tak v čem spočívá onen půl procentní přínos ke snížení spotřeby novou zadní nápravou? Výrobce tvrdí, že za to může jednoduché, leč zajímavé konstrukční opatření. K talířovému kolu rozvodovky přidali v Mercedesu do „bečky“, řekněme, korýtko. To má ventil, ovládaný hydraulicky, automatizovaně na základě relativně složitého algoritmu pracujícího s několika senzory vyhodnocujícími nutnost míry mazání rozvodovky rozstřikovaným olejem. Pokud systém vyhodnotí, že tahač se soupravou jede dlouhodobě po dálnici v ustáleném provozu a nepotřebuje tolik mazat, ventilek se uzavře a hladina oleje v korýtku se sníží. Talířové kolo se brodí v menším objemu oleje a ztráty jsou tak nižší. Pokud systém rozezná, že je třeba mazat, ventilek otevře a korýtko se naplní na původní hladinu. Talířové kolo se musí brodit větším množstvím oleje a samozřejmě odpor vzroste a s tím také patřičně spotřeba. Jistě je to jen drobnost, ale i na ní je vidět, jak urputně výrobce zápasí s efektivitou provozu svých vozidel. A to ještě musí řidiče přimět k tomu, aby jezdili s jeho vozidly přesně dle jeho instrukcí. Teprve potom budou všechny tyto výhody využity tak, aby se promítly opravdu do spotřeby vozu a jeho kýžené efektivity provozu.
Převzato z časopisu