Nejvyšší třída

Všechno je relativní. Nikdy jsem si nemyslel, že by BMW 745i mohlo být skutečně sportovní auto, jakmile jsem ho však řídil, mé názory se změnily.

Poučen touto zkušeností přistupuji i k novému Rolls-Royce Phantom. Život této značky je delší než lidský, asi díky tomu nabízí tolik zvláštní přitažlivosti. Pakliže jste milovníky skutečných sportovních automobilů, nabízejících především radost z jízdy, potom Rolls--Royce pravděpodobně nebude vaším favoritem.

Koukněte však na základní údaje – výkon 338 kW a zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,9 s – to není špatné. Horší to však je s hmotností, která činí bezmála 2,5 t. Největší rychlost je elektronicky omezena na 240 km/h – na vině jsou především pneumatiky. Bez omezení by se Phantom dostal i přes koeficient čelního odporu vzduchu cx = 0,38 na 270 km/h. Největší rychlost však není pro tento automobil hlavní disciplínou.

Mnohem důležitější je totiž skutečnost, že na volnoběh v podstatě neslyšíte motor a je lhostejno, zda jste venku či uvnitř. Jedete třeba 160 km/h a můžete naprosto nerušeně konverzovat. Při pohledu na rychloměr na chvilku zapochybujete o jeho správné kalibraci. Okolní svět působí, jako by se zasekl někde na osmdesátce. Takový je surrealistický svět automobilu Rolls-Royce Phantom.

Tohle auto je obrovské

Kousek od něj u hotelu Bacara, kypícího bohatstvím, v Santa Barbaře, kde se odehrávala mezinárodní prezentace modelu Phantom, je zaparkovaný kabriolet Cornische. Vypadá malý, nízký, s uťáplým čumákem; trochu vyzáble. Stačí, abyste se na Phantom podívali z čelního pohledu a budete si připadat, jako by vám někdo vyměnil čočku objektivu za širokoúhlou. Je to hrozný kolos.

Vypadá to, jako když se Phantom zdvihá ze země a má veliký, úsečný a hrozivý „obličej“, jeho zadek se zužuje a mění perspektivu, aby naznačil, že délka je větší než ve skutečnosti. Mírně klesající boční linie opticky zvětšuje příď a soustředí pozornost pohledu na motor – jakoby se snaží naznačit obrovskou sílu, která se skrývá pod dlouhou přední kapotou. Ale přes všechny tyto rozměry jsou jeho proporce naprosto vyvážené a citlivé. Realita je v tomto ohledu trošku potlačena.

Vrací se však, když prověřujete velikost kol: včetně pneumatik mají průměr 790 mm, jinak o 21 centimetrů méně než jeden metr. Pneumatiky dodává Michelin a mají systém PAX umožňující krátkodobou (cca 200 km) jízdu i bez vzduchu. Abych nezapomněl, mají jednu výstřednost, a to tu, že ráfek má větší průměr na vnitřní straně než na vnější. To je také částečně důvod, proč jsou rozměry pneumatiky tak zvláštní: 265x790 R540 A111W.

A je tu ještě jedna věc, definující rozměry modelu Phantom. Jsou tu skleněné obdélníky po obou stranách masky chladiče. To nejsou hlavní světlomety, jak by se mohlo zdát, ale pouze obrysová světla a blikače. Hlavní světlomety jsou umístěné ve dvojici kulatých světel, které by mohly na první pohled připomínat mlhovky.

„Kdyby mělo auto při své výšce hlavní světlomety na běžném místě, bylo by to trochu antisociální,“ říká hlavní inženýr modelu Phantom, Tim Leverton.

Levertonovo umístění světlometů má své důvody i v tom, že britský automobilový průmysl byl v mnoha ohledech jedinečný a výstřední. Tim je vůbec profík. Nejenže pracoval před Phantomem na novém MINI (tehdy ještě pod křídly Roveru), ale podílel se i na famózním Range Roveru. Je tedy zřejmé, že dokáže skvěle aplikovat tradiční hodnoty do nového celku.

To, jak dokonale oživil tuto nejslavnější trojici, je obdivuhodné. Jak začít s projektem, jako je Rolls--Royce? „Takže, nezačínali jsme s předěláváním stávajícího modelu Silver Seraph – zkrátka pro nás nebyl dostačující,“ říká Leverton. „Začali jsme tedy s tím, co mělo v zásobě BMW. To neznamená, že jsme pouze převlékli řadu 7. Jednalo se spíše o ,nasátí’ nejnovějších technologií a získání inspirace pro naše techniky.“

Faktor BMW si můžeme představit třeba na motoru. Jedná se o převrtaný dvanáctiválec modelu 760iL se zvětšeným zdvihem. Jeho objem je nyní pro značku Rolls-Royce magických 6,75 l, což je hodnota (ne počet válců), která se táhne v podstatě celou její historií. Pod touto „nálepkou“ rodokmenu však přichází nejmodernější technologie BMW – přímé vstřikování, plně variabilní časování sacích a výfukových ventilů a Valvetronic nahrazující proměnným zdvihem sacích ventilů škrticí klapku. Redukují se tím takzvané ztráty čerpáním, vznikající v sacím traktu při použití běžné škrticí klapky.

Převodovka je také původem od BMW, konkrétně se jedná o zesílenou šestistupňovou samočinnou převodovku ZF 6HP32. Podobně je převzata i zadní čtyřprvková náprava, která je osazena stejně jako ta přední vzduchovým aktivním odpružením. Podobné je to i s ovládáním převodovky, které je umístěné na sloupku řízení a nabízí stejný systém ovládání. Totožnou logiku, jakou má seřizování sedadel v BMW řady 7, má i Rolls-Royce Phantom. Nejprve tedy ukážete část sedadla, s níž chcete pohybovat, a potom s ní hýbáte pomocí joysticku. Ten však není plastový jako v BMW, ale je nádherně tvarovaný a vyvedený v chromu.

To byly styčné prvky s BMW, nyní se podívejme na odlišnosti. Přední náprava je tvořena dvojitými příčnými rameny – to je po dlouhé době jediný automobil BMW s touto konstrukcí. Podobně jako nosná struktura karoserie... Pomyslete na Audi A8, nový Jaguar XJ a také na „domácí“ BMW Z8. Hliník. Phantom má hliníkový nosný rám, který je ohromně tuhý (dokonce dvakrát tolik ve srovnání s modelem Silver Seraph) a na němž jsou upevněny díly karoserie. Tato konstrukce váží velmi příznivých 550 kg, je tedy zřejmé, že ostatní mechanika a vybavení přidává na váhu skoro dvě tuny.

Jak lze očekávat, většina povrchových dílů karoserie je z hliníku. Výjimku tvoří pouze víko zavazadlového prostoru, vyrobené z oceli. Důvod je ten, že svou větší hmotností pomáhá s ideálním rozložením hmotnosti 1:1 mezi nápravy. Ze stejného důvodu jsou přední blatníky vyrobené z plastu SMC, tedy stejných, které použil Lotus na model Elise a Renault na velkoprostorový Espace. Rozložení hmotnosti je samozřejmě jedním z důvodů, druhým je skutečnost, že tak velké díly se z hliníku vyrábějí poměrně složitě. Plastové blatníky jsou navíc ideálním řešením, jak za ně schovat značné množství nejrůznějších antén a přijímačů.

Co si myslíme o předku?

Zapomněli namontovat nárazníky? Marek Djordjevic, který tuto gigantickou bestii navrhoval, říká, že vše na přídi včetně svislých předních částí blatníků má zdůrazňovat především vertikální linie masky chladiče. Kdyby nárazník opticky předek snižoval, celkové vyznění by nebylo tak impozantní jako nyní. Navíc v zájmu praktičnosti je spodní černý díl masky vyroben z ohebného plastu.

Teď některé detaily. Maska chladiče je vyrobena z leštěného hliníku, stejně jako orámování bočních oken a výrazný štítek nad tabulkou pro registrační značku. Kola, která svým designem připomínají kola Bugatti Royale, mají jednu specialitu – logo R-R v jejich středu zůstává vždy správně orientované pro čtení.

Phantom tak vypadá, s trochou nadsázky, jako když po silnici klouže a ne jede. Spirit of Extasy – maskot značky Rolls-Royce – na masce chladiče lze stiskem tlačítka v interiéru schovat a ochránit ho tak před případnými zloději. Máme tu však jednu připomínku, decentní boční linie, vedoucí přes celý bok automobilu, má na plastových předních blatnících jiný profil než na zbývajících hliníkových částech. Byli jsme ujištěni, že to bude ještě opraveno.

Už bychom měli asi nastoupit. Dopředu nebo dozadu? Normálně by tato otázka byla zbytečná, ale v případě Rolls-Royce je zcela na místě. Zpočátku vás překvapí zadní dveře, otevírající se proti směru jízdy. Je to podobné řešení jako v londýnských vozech taxi nebo v dřívějším modelu Rolls-Royce Phantom VI. Zadní dveře se totiž otevírají zcela samostatně a nezávisle na těch předních. Navíc mají elektrický pohon a dají se ovládat pouhým stiskem tlačítka. Jakmile se automobil rozjede, dveře se uzamknou a nelze je otevřít.

Konstrukce dveří s panty vzadu navíc umožňuje elegantnější nastupování a vystupování. Sedadla jsou navíc umístěná netradičně vzadu, takže cestující má pocit naprostého soukromí. My jsme měli verzi s jedinou zadní lavicí vzadu (existuje ještě provedení s dvojicí samostatných sedadel) a bylo zajímavé sledovat její tvar. V rozích byla zakulacená a vytvářela dojem klasické domácí pohovky.

Podlaha sedadel je jako u všech modelů Rolls-Royce ve výšce prahů. V případě modelu Phantom se však jedná o jakousi falešnou podlahu, pod níž je prostor na elektroinstalaci a basový reproduktor. Vůbec, zvukový systém Lexicon, dodávaný společností Harman Kardon, je velkolepý. Ještě jedna perlička na závěr – každé ze zadních dveří v sobě obsahuje plnohodnotný deštník. To však není novinka, podívejte se do prospektu Škody Superb...

Na sedadle řidiče

Mačkám knoflík a startuji motor. Alespoň si to myslím; těžko říct, protože zepředu nevychází během startování ani chodu žádný zvuk. Není tu dokonce ani otáčkoměr, který by signalizoval život. Ihned však nevyrážím, pakliže je motor v chodu, snažím se objevovat více skrytých rysů tohoto automobilu.

Navíc zde můžete vychutnávat černě lakované tulipánové dřevo (můžete samozřejmě vybírat z velkého množství nejrůznějších dřevin a barev) a s ním ladící nejjemnější „nevrzavá“ kůže. Přestože společnost i automobil jsou zcela nové, atmosféra je dokonalá. Jsou tu charakteristické kruhové výdechy topení s dokonalými tradičními tyčkovými uzávěry. Navíc se mi moc líbí i podsvícení přístrojů ve stylu art deco.

Vypadá to, jako by se tu vůbec neuplatňoval modernistický duch BMW. Všechna elektronika se zdá být skryta pohledům. Mezi sedadly je ve vyklápěcím štítku známý ovladač iDrive. Současně s tím, jak ho vyklopíte, zasunou se i analogové hodiny na vrcholu středového panelu a ozáří vás rozměrný displej, sdružující ovládání navigace, televize, hlasového ovládání a dalších funkcí. Je však třeba říci, že systém iDrive byl oproti BMW řady 7 zjednodušen. Například čtyřzónová klimatizace se nyní ovládá typickými otočnými ovladači zcela manuálně.

Věnujme se však jízdě. Phantom působí jako starobylé auto. Samočinná převodovka má pouze režimy Park, Neutral, Reverse a Drive. „Low“ se řadí stiskem tlačítka na volantu. Steptronic nebo jiná forma potlačení samočinné funkce převodovky? Zapomeňte na to; tento „motorcar“ nepotřebuje takové kacířství. Stiskněte knoflík; parkovací brzda deaktivovaná – není automatická jako třeba u BMW řady 7.

Pohybujeme se, že? Ano, příšera nabírá tempo a ručka na přístroji „Power Reserve“ (ukazatel, na kolik procent motor v daném okamžiku pracuje), jakési náhradě otáčkoměru, ustupuje z čísla 100. Ve skutečnosti jedeme na maličko plynu zhruba 50 km/h, zbývá tedy ještě ještě 98 % síly motoru k jízdě...

Jedu po betonové cestě a vzdálené bouchání se přenáší do interiéru vždy, když přejedeme daší spáru. Už nyní vím, že je to ta nejkomfortnější jízda, kterou jsem kdy zažil. Jakékoliv vibrace či chvění nejsou na programu, zdá se, že tyto záležitosti Rolls-Royce prostě nezná. Jakmile jsem se svezl vzadu, tyto pocity byly ještě výraznější.

Je to zázračné. Velmi jemně držím úzký, kůží potažený věnec volantu a jsem odměněn zajímavými reakcemi – úplně jinými než u všech Rollsů předtím. Přesně to, co do zatáčení dávám, dostávám skoro bez zpoždění a bez potřeby upravovat množství vstupních informací prostřednictvím nějakých korekcí. Phantom je první Rolls, který se řídí dokonce lépe než konkurenční Bentley.

V zatáčkách se samozřejmě naklání, ale ne zase moc. Pohyby karoserie jsou navíc přirozeně kontrolovatelné. Ze svého vznešeného místa s dobrým výhledem můžete dlouhou kapotu s Létající Emily poměrně dobře směrovat, neustále se vám však vtírá do mysli skutečnost, že jedete se skutečně velkým autem, které zcela vyplňuje jeden jízdní pruh. Přestože automobil je při svezení hodně zajímavý a dokáže v zatáčkách zprostředkovat značné příčné zrychlení, je jasné, že jeho hmotnost ho omezuje v prudších změnách směru jízdy.

Rolls-Royce přitom působí značně nestranně, dostane se však do jiného rozměru, když sešlápnete plynový pedál. V tu chvíli motor odhalí své kořeny a dodá automobilu zrychlení ve stylu Jumba 747 při startu. Normální rozjezd probíhá na druhý rychlostní stupeň a na přibližně 75 % výkonu motoru, když však chcete a využijete maximum, překvapí vás i zajímavé zvuky motoru, provázející celé divadlo.

Všechno, co dělá Phantoma tak krásným, je to, co jeho tvůrci zamýšleli vytvořit: pořádný kus auta pro moderní svět, koncipovaný pro používání ve světě bohatství. A to se podařilo na jedničku.

Specifikace:

Motor: zážehový V12

Objem: 6750 cm3

Hlava motoru: hliníková slitina, 2x2 OHC, 48 ventilů, proměnný rozvod a zdvih (sacích) ventilů

Blok motoru: hliníková slitina

Nejvyšší výkon: 338 kW (460 k)/5350 min-1

Nejvyšší točivý moment: 720 N.m/3500 min-1

Převodovka: 6A

Poháněná kola: zadní

Řízení: hřebenové, posilové

Brzdy: kotoučové s vnitřním chlazením, vpředu 374 mm, vzadu 370 mm

Pneumatiky: PAX 265x790 R540A 111W

Palivová nádrž: 100 l

Pohotovostní hmotnost: 2485 kg

Zrychlení: 0-100 km/h 5,9 s

Největší rychlost: 240 km/h

Spotřeba paliva: 15,9 l/100 km

Základní cena: v přepočtu cca 12,5 mil. Kč

Podle časopisu Evo

text: John Simister/Petr Hanke

foto: Dominic Fraser

zdroj: Auto rating 5/2003