Hlučnost tepelných čerpadel

Technologie tepelných čerpadel zažívá v poslední době zásadní boom, umocněný energetickou krizí a válkou na Ukrajině. Tato zařízení je ale nutné vybírat velmi pečlivě i s ohledem na to, že tepelná čerpadla systému vzduch-voda nebo vzduch-vzduch mohou být zdrojem nepříjemného hluku.

A právě nepřesné a nedostačující údaje o jejich hlučnosti vedou k zbytečným stížnostem ze strany uživatelů. Proč mohou být tepelná čerpadla hlučnější, než udávají parametry v technických listech?

Zásadní problém 

Prospekty, propagační materiály a technické listy výrobců a dodavatelů tepelných čerpadel nevycházejí při uvádění údajů o hluku z jednotných podmínek. V praxi se často vyskytuje nejednotné, špatné nebo dokonce klamavé po­užívání pojmů. Nedostatky se navíc nacházejí i v současném energetickém štítkování. Příkladem může být jednočíselná hodnota hluku (v dB) na energetickém štítku tepelného čerpadla, která je bez dalších doplňujících informací absolutně nedostatečná. Zvláště pokud netušíme, za jakých provozních podmínek vznikla a při jakém zatížení nebo otáčkách kompresoru byla naměřena. 

Nelze vinit výrobce či prodejce

Základním parametrem hluku u tepelného čerpadla je akustický výkon (Lw). Ten bývá často hodnocený pouze v provozně nejpříznivějších podmínkách, kdy má zařízení vysokou energetickou účinnost. Neporovnává se již s tím, který vzniká při maximálním zatížení: tedy ve chvíli, kdy je zařízení nejhlučnější. Kromě měření akustického výkonu se pak může u konkurenčních tepelných čerpadel lišit i přepočet na hladiny, lidským uchem slyšitelného, akustického tlaku (Lp), který odpovídá konkrétní vzdálenosti od zdroje hluku. Záleží totiž na tom, zda je zařízení umístěné na zemi, u stěny, nebo v rohu.

Nelze vinit výrobce či prodejce tepelných čerpadel za to, že dodržují platné legislativní požadavky a uvádějí hodnoty měřené podle platné normy. K pozitivní změně dojde, až se stane požadavek na hodnoty při maximálním zatížení (tedy při maximálních otáčkách kompresoru a ventilátoru/ů) součástí ekodesignu. Vhodné by proto bylo upravit normu pro hodnocení hluku invertorových tepelných čerpadel systému vzduch-voda tak, aby byly parametry měřeny při 100% zatížení. A dále požadovat, aby se mezi údaji v technických listech uváděly hladiny akustického výkonu korigované filtrem A (který zohledňuje kmitočtové vnímání zvuku sluchovým orgánem), hladiny ve třetinooktávových pásmech (což by odhalilo případný výskyt tónových složek) a hladiny akustického tlaku s vzdáleností od zdroje hluku a popisem umístění.

Dokud se nezmění rozsah požadavků na poskytované informace při uvádění produktů na trh, velmi pravděpodobně zůstane situace i nadále nepřehledná. Nutné je tak začít alespoň s osvětou, díky níž vzroste tlak na výrobce, aby poskytovali podrobné údaje.