Suzuki SX4 - Třetí trefa

Suzuki SX4 vznikl ve spolupráci s italskou automobilkou Fiat, která prodává technicky shodný automobil s pozměněným designem ve své dealerské síti pod označením Fiat Sedici (viz AR 1/’06). Oba vyrábí maďarský závod Magyar Suzuki Corporation (40 tisíc SX4 a 20 tisíc Sedici v letošním roce), ale Suzuki připravuje své provedení také pro asijské trhy, které budou obsluhovány z tamní produkce. Podle slov představitelů japonské automobilky probíhal veškerý technický vývoj v režii Suzuki, pouze na integraci vznětového motoru 1.9 DDiS od italského partnera se podílela společnost Fiat Powertrain Technology. Design vozu ovšem pochází z Itálie od Giorgetta Giugiara. Nabídku tvoří dvě stylisticky odlišné verze Urban Line a Outdoor Line. Druhé provedení přibližuje vzhled vozům kategorie SUV, neboť má větší kola s pneumatikami 205/60 R 16, plastové lemy podběhů kol, plastové ochranné lišty na bocích karoserie, upravené nárazníky vpředu a vzadu, podélné střešní nosiče a o 10 mm větší světlou výšku. Suzuki SX4 s pohonem všech kol se dodává pouze v tomto druhém karosářském provedení, u něhož je v tomto případě světlá výška o dalších 15 mm vyšší, takže činí 190 mm.

Esteticky zdařilý je také interiér, jenž zachovává střízlivou jednoduchost spojenou s přehledností a snadným ovládáním. Zadní sedadla jsou dělena asymetricky a zavazadlový prostor lze zvětšit ze základního objemu 270 až na 1045 litrů sklopením opěradel na sedáky a vyklopením celku vpřed k opěradlům předních sedadel, čímž vznikne téměř rovná ložná plocha.

Konstrukce podvozku i samonosné karoserie vychází z koncepce menšího Swiftu, což zaručuje výborné jízdní vlastnosti. Vyrábí se verze s pohonem předních nebo všech kol. Systém pohonu všech kol i AWD přidává k pohotovostní hmotnosti 60 kg a pro SX4 má jinou konstrukci než v menším Swiftu 4x4. Namísto viskózní spojky je totiž před zadním diferenciálem umístěna elektronicky řízená elektromagnetická spojka. Pokud řidič zvolí tlačítkem na středovém tunelu mezi předními sedadly samočinný režim Auto, mění tato spojka rozdělení točivého momentu mezi nápravy podle aktuálních podmínek od 100:0?% až do 50:50?%. Dlouhé stisknutí tlačítka aktivuje režim Lock (na zadní kola se přenáší minimálně 10?% točivého momentu, při rozjezdu 42?%, maximálně 50?%), který je aktivní ale jen do rychlosti 60 km/h (při jejím překročení přechází systém do režimu Auto). Poslední možností je pak volitelný pohon pouze předních kol (poloha 2WD). S pohonem všech kol lze kombinovat pouze oba výkonnější motory, základní zážehový čtyřválec 1.5 je výhradně s předním pohonem. Při evropském představení vozu jsme vyzkoušeli na silnicích v okolí Paříže verze s motory 1.6 a 1.9 DDiS s manuálním řazením a s pohonem všech kol. U vznětového provedení je větší hospodárnost provozu vykoupena méně kultivovaným chodem motoru i jízdními vlastnostmi, které jsou poznamenány o 135?kg větší pohotovostní hmotností.

Automobilka Suzuki má s typem SX4 větší plány, než jen oslovit co největší počet potenciálních zákazníků. Na letošním autosalonu v Ženevě totiž představila prototyp soutěžního vozu SX4 WRC, s nímž hodlá vstoupit do klání o mistrovské body ve světových soutěžích od srpna příštího roku. Soutěžní vůz má rozvor 2525 mm, vnější rozměry 4125?x?1770?x?1450 mm a minimální hmotnost 1230 kg. Všechna kola pohání přes pětistupňovou sekvenční převodovku přeplňovaný čtyřválec J20, který dává ze zdvihového objemu 1997 cm³ největší výkon 235 kW/320?k při 4000 až 4500 min^-1 a největší točivý moment 637 N.m/3000 min^-1. Soustava pohonu všech kol má elektronicky řízený mezinápravový diferenciál a mechanické diferenciály přední a zadní nápravy. Všechna kola jsou zavěšena na vzpěrách McPherson. Suzuki doufá, že s tímto vozem naváže na úspěchy v mistrovství JWRC.

SUZUKI SX4 - ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE

MOTORY

kapalinou chlazené zážehové a vznětové (1.9 DDiS) řadové čtyřválce, uložené vpředu napříč; DOHC 4V, 1.6 s VVT, u 1.9 DDiS OHC 2V; u zážehových elektronické vícebodové vstřikování; u 1.9 DDiS přímé common rail, turbodmychadlo s chladičem vzduchu; 1.5: 1490 cm³ (o 78 x 78 mm), 9,5:1, 73 kW (99?k)/5600 min^-1, 133 N.m/4100 min^-1; 1.6: 1586 cm³ (o 78 x 83 mm), 10,5:1, 79 kW (107?k)/5600 min^-1, 145 N.m/4000 min^-1; 1.9 DDiS: 1910 cm³ (o 82 x 90,4 mm), 18,0:1, 88 kW (120?k)/3500 min^-1, 280 N.m/2000 min^-1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ

jednokotoučová suchá spojka a pětistupňová převodovka, pro 1.9 DDiS šestistupňová (1.5 a 1.6/1.9 DDiS: 3,545/3,538 - 1,904/2,052 - 1,310/1,290 - 0,969/0,972 - 0,815/0,723 - nemá/0,620 - Z 3,250/3,404), stálý převod 4,411/3,823; pro 1.6 4x2 alternativně kapalinový měnič momentu a čtyřstupňová samočinná (2,875 - 1,568 - 1,000 - 0,697 - Z 2,300), stálý převod 4,375; pohon předních kol, pro 1.6 a 1.9 DDiS alternativně připojitelný pohon všech kol.

PODVOZEK

bezrámová konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; provozní brzdy kapalinové, vpředu kotoučové s vnitřním chlazením, vzadu bubnové, ABS/EBD, na přání ESP/TCS; hřebenové řízení s posilovačem, stopový průměr otáčení 10,6?m; pneumatiky 195/65 R 15, resp. 205/60 R 16 (některé verze 4x2 a všechny 4x4).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI

rozvor 2500 mm, rozchod kol 1500 (4x4: 1495)/1495 mm; d/š/v 4140/1755/1620 mm (4x4), 4100/1730/1555 (kola 16“: 1565, se střešními nosiči 1605) mm (Urban Line 4x2); objem zavazadlového prostoru 270/1045?l; palivová nádrž 50?l; pohotovostní hmotnost 1130/1130 (AT: 1145)/ 1265 kg (4x4: + 60 kg), celková 1600/1650 (1650)/1790 kg, pro 1.6/1.9 DDiS 4x4: 1670/1790 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, v pořadí uvedených motorů, v závorce AT)

největší rychlost 175/180 (170)/190 km/h, 4x4: 170/180 km/h; zrychlení z 0 na 100 km/h za 11,0/10,7 (12,3)/10,5?s, 4x4: 11,5/11,2?s; spotřeba paliva EU město 8,5/8,5 (9,8)/7,8 l/100 km, 4x4: 8,9/8,1 l/100 km, mimo město 5,7/5,8 (6,4)/5,5 l/100 km, 4x4: 6,1/5,7 l/100 km, kombinovaná 6,8/6,8/7,6/6,3 l/100 km, 4x4: 7,1/6,6 l/100 km.

text: Pavel Olivík, Paříž

foto: Pavel Olivík

zdroj: Automobil revue 6/2006